16 C 352/2020-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla následující: Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným na základě objednávek služeb podepsaných žalovaným [příjmení] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a kupní smlouvu. Jejich nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, se kterými žalovaný vyslovil podpisem Účastnické smlouvy výslovně souhlas. V souladu s Účastnickou smlouvou poskytovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. [anonymizováno] (speciální čísla se zvýšenou sazbou) a žalovaný se zavázal jí za tyto služby platit vyúčtované ceny. Dále se právní předchůdkyně žalobkyně ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému ke koupi koncové zařízení a žalovaný se zavázal k zaplacení jeho kupní ceny formou splátek dle splátkového kalendáře. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému koncové zařízení a služby třetích stran, avšak žalovaný porušil své závazky, když řádně neuhradil vyúčtování [číslo] ze dne 20. 7. 2015 v částce 3 269 Kč splatné dne 7. 8. 2015, vyúčtování [číslo] ze dne 20. 8. 2015 v částce 12 048 Kč splatné dne 7. 9. 2015, vyúčtování [číslo] ze dne 20. 9. 2015 v částce 2 531 Kč splatné dne 8. 10. 2015 a vyúčtování [číslo] ze dne 24. 11. 2015 na částku 6 400 Kč splatné dne 8. 12. 2015. Zůstal tak žalobkyni dlužen celkovou částku 24 248 Kč představující cenu za služby třetích stran ve výši 17 848 Kč a součet zbývajících splátek za koncová zařízení ve výši 6 400 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 7. 2019. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně před podáním žaloby dopisem ze dne 19. 7. 2019. Vedle uvedené částky žalobkyně žalobou nárokuje i úhradu úroku z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena (náhradním doručením dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.). 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Souhlas žalovaného soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal. 4. Soud dospěl ve věci k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 7. 2015 účastnickou smlouvu a současně se žalovaný stal účastníkem telefonní stanice č. [tel. číslo]. Součástí zákaznické smlouvy bylo i smluvní ujednání ke kupní smlouvě, na základě kterého účastníci spolu uzavřeli kupní smlouvu na koncové zařízení typu IMEI [číslo] typu iPhone 5S 16GB - Zlatý, přičemž se spolu dohodli na úhradě kupní ceny tohoto zařízení ve výši 16 299 Kč. Část kupní ceny ve výši 8 299 Kč uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí zařízení, část kupní ceny ve výši 8 000 Kč pak měla být podle smlouvy žalovaným uhrazena formou 5 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 600 Kč s tím, že splatnost měsíčních splátek se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Žalovaný byl současně upozorněn, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Nedílnou součástí účastnické smlouvy byly všeobecné podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. (Prokázáno Účastnickou smlouvou ze dne 14. 7. 2015, [číslo]) Cena koncového zařízení byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 24. 11. 2015 splatnou dne 8. 12. 2015 na částku 6 400 Kč (prokázáno Vyúčtováním splátek za zařízení [číslo]). Cena za služby třetích stran, které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla, ve výši 3 269 Kč byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 20. 7. 2015 splatnou dne 7. 8. 2015, ve výši 12 048 Kč fakturou [číslo] ze dne 20. 8. 2015, splatnou dne 7. 9. 2015 a ve výši 2 531 Kč fakturou [číslo] ze dne 20. 9. 2015, splatnou dne 8. 10. 2015 (prokázáno Vyúčtováním služeb za období od 14. 7. – 19. 7. 2015, Vyúčtováním služeb za období od 20. 7. – 19. 8. 2015, Vyúčtováním služeb za období od 20. 8. – 19. 9. 2015). Žalovaný přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení a neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně požadovanou částku 6 400 Kč, když tato částka představuje 4 neuhrazené měsíční splátky za koncové zařízení. Dále žalovaný neuhradil celkovou cenu za služby třetích stran ve výši 17 848 Kč (Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uvedené částky hradil.) 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019). O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 19. 7. 2019 (ověřeno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2019). Žalovaný na dluh neuhradil ničeho ani poté, co k tomu byl v předžalobní upomínce ze dne 19. 7. 2019 vyzván. Dle podacího lístku byla zásilka žalovanému odeslána téhož dne (prokázáno výzvu k plnění ze dne 19. 7. 2019 a podacím lístkem z téhož dne). Žalobkyně požaduje dále zaplacení zákonných úroků z prodlení. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 10. Účastníci uzavřeli dohodu podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Část obsahu smlouvy byla určena odkazem na všeobecné podmínky poskytování služeb elektronických komunikací a ceník služeb jakožto nedílných součástí smlouvy (§ 1751 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“). Účastníci dále uzavřeli kupní smlouvu na koupi zařízení iPhone v souladu s § 2079 a násl. o. z. 11. Soud shledal žalobní návrh žalobkyně zcela po právu. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni neuhradil sjednanou kupní cenu za koncové zařízení a sjednanou cenu za poskytnuté služby třetích stran. Žalobkyně má právo požadovat vedle samotné jistiny též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Soud proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 24 248 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v žalobkyní požadované výši 8,05 % ročně, přičemž výši úroků soud shledal souladnou se zákonem, jelikož nepřevyšuje zákonnou sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.). 13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 422 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 970 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve