9 C 314/2020-36 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o vydání platební karty [anonymizována tři slova], jejíž součástí byla žádost žalované s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru karty [anonymizována dvě slova] s aktivovanou doplňkovou službou revolvingového rámce, všeobecné obchodní podmínky pro vydání a používání platebních karet [anonymizována dvě slova] (dále jen„ VOP“), revolvingové obchodní podmínky žalobkyně (dále jen„ [příjmení]“) a sazebník poplatků. Žalované byl na základě smlouvy poskytnut úvěrový rámec s limitem 30.000 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím poskytnuté karty [anonymizována tři slova] [číslo] zároveň se smlouvou zavázala čerpané peněžní prostředky včetně účtovaných poplatků splácet po ukončení každého zúčtovacího období v minimální výši 5 % z čerpaného úvěru, minimálně však částkou 500 Kč. Žalovaná postupně čerpala úvěr prostřednictvím kreditní karty, přičemž ke dni [datum] zůstala dlužna částku 42 014,68 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny 29 494,49 Kč a úroků a sankcí ve výši 12 520,19 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná k zaplacení dlužné částky vyzvána upomínkou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to žádosti o vydání karty [anonymizována tři slova], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru karty [anonymizována dvě slova] s aktivovanou doplňkovou službou revolvingového rámce, všeobecných obchodních podmínek pro vydávání a používání platebních karet [anonymizována dvě slova] (i dále jen„ VOP“), revolvingových obchodních podmínek (i dále jen„ [příjmení]“), sazebníku poplatků, výpisy od [datum] do [datum], potvrzení o přijetí žádosti má soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] požádala žalobkyni o revolvingový úvěr. O právech a povinnostech ze smlouvy o úvěru byla žalovaná informována formulářem přiloženým k žádosti. Žalobkyně dne [datum] žádost žalované akceptovala, přičemž před schválením žádosti řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a poskytla jí úvěr formou úvěrového rámce s limitem 30.000 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty [anonymizována tři slova] [číslo]. Žalovaná byla povinna čerpané peněžní prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách společně s úrokem a poplatky dle sazebníku poplatků. Měsíční splátka byla dána ve výši 5 % čerpaných peněžních prostředků, minimálně však ve výši 500 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek byly sjednány sankční poplatky a sankční úrok. Nedílnou součástí smlouvy byly VOP a [příjmení] žalobkyně. O výši a splatnosti měsíční splátky byla žalovaná informována pravidelnými výpisy vždy k 18. dni v měsíci. Žalovaná od 15. 2. [číslo] úvěr průběžně čerpala, měsíční splátky však včas a řádně nehradila. Dle sazebníku poplatků, který byl součástí smlouvy, činil poplatek za nedodržení splatnosti 150 Kč popřípadě 450 Kč, úrok 13,9 % ročně, sankční úrok 9 % ročně (pro případ prodlení se splácením úvěru), roční poplatek za platební kartu 1 490 Kč a poplatek za měsíční odeslání výpisu z úvěrového účtu 15 Kč. Žalovaná čerpala dne [datum] částku 20 459 Kč a částku 9 239 Kč, přičemž neuhradila ničeno. Podle posledního vyúčtování dlužila žalovaná žalobkyni celkovou částku 42 014,68 Kč, která byla v části 29 494,49 Kč dlužnou jistinou a v části 12 520,19 Kč dlužnými úroky a sankcemi. Výzvou k zaplacení ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. V daném případě žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s limitem 30.000 Kč, k jehož čerpání byla žalované poskytnuta kreditní karta a žalovaná se zavázala čerpané peněžní prostředky průběžně splácet spolu s úrokem a poplatky ve stanovených měsíčních splátkách. Této své povinnosti žalovaná však nedostála a ke dni [datum] dlužila žalobkyni žalovanou částku 42 014,68 Kč. Soud proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 42 014,68 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru ve výši 29 494,49 Kč od [datum] do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 859 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 681 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 014,68 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.