11 C 185/2021-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 21. 5. 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo sdružené pojištění k vozidlu [příjmení], [registrační značka] s počátkem pojištění dne 12. 4. 2019. Žalovaný nezaplatil sjednané pojistné, následkem čehož nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy ke dni 31. 1. 2020, na pojistném za období od 12. 10. 2019 do 31. 1. 2020 dluží žalovaný částku ve výši 2 446,80 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradila ani přes písemnou předžalobní upomínku zástupce žalobkyně. Žalobkyně požadovala i úrok z prodlení v zákonné výši počínaje dnem 1. 2. 2020 do zaplacení a náklady ve výši 200 Kč spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný je mongolským státním příslušníkem, což do řízení vnáší mezinárodní prvek a soud se musel zabývat svou mezinárodní příslušností a rozhodným právem, které bude na případ aplikovat. Kolizní normou je v daném případě dvoustranná mezinárodní smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 15. 10. 1976 uveřejněné ve Sbírce zákonů vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 106/1978 ze dne 30. 9. 1978. Dle čl. 36 bod 2 uvedené smlouvy se závazky z protiprávních úkonů a jiných událostí, které podle zákona zakládají odpovědnost, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území došlo k úkonu nebo nastala jiná událost. Dle čl. 37 bod 1 uvedené smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v čl. 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Ve smyslu citovaných ustanovení jsou tedy české soudy mezinárodně příslušné k projednání věci, neboť žalovaný má na území České republiky bydliště na adrese v záhlaví rozsudku, kam mu jsou i doručovány písemnosti. Rozhodným právem pak je právní řád České republiky, neboť k porušení povinnosti žalovaného došlo na území České republiky. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 12. 4. 2019 pojistnou smlouvu o sdruženém pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka] na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal k úhradě pojistného ve výši 8 156 Kč splatného čtvrtletně. Nedílnou součástí smlouvy byly pojistné podmínky žalobkyně. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy a pojistné řádně neplatil, vyzval ho žalobkyně v upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 10. 12. 2016 k úhradě dlužné částky na pojistném ve výši 2 089 Kč, a to nejpozději do 30. 1. 2020, jinak smlouva k tomuto dni zanikne. Vzhledem k tomu, že žalovaný na toto upozornění žalobkyně neregoval, došlo k zániku pojištění ke dni 31. 1. 2020, o čemž žalobkyně žalovaného informovala dopisem ze dne 10. 2. 2020 a současně ho vyzvala k úhradě dluhu na pojistném ve výši 2 447 Kč a nákladů ve výši 200 Kč spojených s uplatněným pohledávky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky, naposledy předžalobní upomínkou svého zástupce ze dne 10. 5. 2021 odeslanou podle podacího archu následující den. Žalovaný však na upomínku a výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve spojení s § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit sjednané pojistné, proto pojištění v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. zaniklo a žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku dluží částku pojistného ve výši 2 446,80 Kč za období od 12. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a náklady ve výši 200 Kč spojené s upomínáním dlužné částky. Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jejímu návrhu beze zbytku vyhověl, příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 občanského zákoníku ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT), -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.