CS · EN DE FR brzy

15 C 248/2021-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

ECLI: ECLI:CZ:OSMB:2021:15.C.248.2021.2
Datum: 2021-09-16
Předmět: o zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb.", "§
["peněžité plnění""smlouva o půjčce"]
O co šlo: o zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/20)
Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 15. 6. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že dne 13. 9. 2019 poskytla žalované převodem na účet na základě smlouvy o bezúročné půjčce [číslo] uzavřené dne 12. 9. 2019, půjčku ve výši 18 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 10. 3. 2020 v měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením splátky si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaná žalobkyni do dnešního dne ničeho nezaplatila. Žalobkyně žalovanou marně upomínala o zaplacení výzvou ze dne 13. 3. 2020. Z dlužné jistiny žádá žalobkyně přiznat rovněž úrok z prodlení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Provedeným dokazováním dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o bezúročné půjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne 12. 9. 2019 s žalobkyní smlouvu o bezúročné půjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] poté, co obdrží od žalované podepsanou smlouvu a 1 Kč z jejího účtu, a že se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v 6 měsíčních splátkách po 3 000 Kč na bankovní účet žalobkyně. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátky si strany sjednaly povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč do dne následujícího po datu vrácení půjčky a ode dne následujícího po datu vrácení půjčky 0,1 % denně z dlužné částky. Listinu obsahující smlouvu o půjčce podepsala žalobkyně elektronicky a žalovaná připojila svůj podpis. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 13. 9. 2019 zaslala žalovaná ze svého bankovního účtu žalobkyni částku 1 Kč a ještě téhož dne žalobkyně převedla na tento účet částku 18 000 Kč označenou číslem smlouvy o půjčce. Z rozpisu půjčky [číslo] soud zjistil, že žalovaná ze svého závazku nic nesplnila a za každou splátku, s níž se dostala do prodlení, jí žalobkyně naúčtovala smluvní pokutu 500 Kč, tj. 6 x 500 Kč. Z výzvy k úhradě ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované na její e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu k úhradě dluhu v celkové výši 18 000 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Věc byla soudem posuzována dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 5 odst. 3 ZoSÚ se na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2395 a násl. o. z. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované zápůjčku skutečně poskytla převodem na její bankovní účet, avšak žalovaná se dostala do prodlení s jejím splácením a zůstala dlužna žalobkyni celou poskytnutou částku. Výše žalobkyní požadované smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč je v souladu s omezeními dle ustanovení § 122 odst. 1 písm. c) ZoSÚ. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 21 000 Kč sestávající z poskytnuté a nesplacené zápůjčky 18 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč (500 Kč za prodlení se zaplacením každé ze šesti splátek) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 o. z., přičemž jeho výše byla mezi stranami smlouvy sjednána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 440 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 840 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Citovaná ustanovení

§ (257/2016 Sb.)§ 1969 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2048 (89/2012 Sb.)§ 2390 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.