16 C 10/2021-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je zaplacení částky 6 779 Kč s příslušenstvím (specifikovaným výše ve výroku rozsudku) jako dlužného pojistného na základě rámcové pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Po zhodnocení listinných důkazů předložených žalobkyní (účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 3. 4. 2018 rámcovou pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Ve smlouvě je uvedeno, že počátek pojištění pro každé jednotlivé pojištěné vozidlo je den uvedený u tohoto vozidla v příloze 1 smlouvy, v příloze je u všech vozidel uvedeno datum počátku pojištění od 4. 4. 2018, pojistné se sjednává jako roční se čtvrtletními splátkami, roční pojistné činí 41 934 Kč, splátka má být hrazena vždy ke 4. dni v měsících 4, 7, 10 a 1. Pojistné za jednotlivá vozidla je uvedeno v příloze [číslo] smlouvy a v dodatku [číslo] smlouvy. Ve smlouvě je dále uvedeno, že její nedílnou součástí jsou pojistné podmínky a že pojistník prohlašuje, že byl s jejich obsahem před uzavřením pojistné smlouvy seznámen a že mu byly předány. Podle sazebníku, na který odkazují pojistné podmínky, činí náklady na upomínku k úhradě po splatnosti 300 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 4. 10. 2019 do 4. 11. 2019 za vozidlo č. ZK [číslo] a za období 4. 10. 2019 až 3. 1. 2020 za ostatní pojištěná vozidla, a to ani po výzvách a po zaslání předžalobní upomínky (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by pojistné uhradil). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“). Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné, avšak za shora uvedené období pojistné neuhradil, a to ani po výzvě. Žalobkyně jako pojistitel má právo na poměrnou část ročního pojistného, které za uvedené období pro uvedená vozidla činí 6 479 Kč, a dále na úhradu nákladů na upomínání ve výši 300 Kč (§ 1751 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Soud proto žalobě vyhověl. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky (srov. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.