16 C 195/2020-55 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným k soudu dne 23. 6. 2020 se žalobce na žalované domáhá zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o nájmu, jejímž předmětem byl pronájem bytu [číslo] na adrese [adresa]. Žalobce v žalobě uvedl následující: Smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2017. Žalovaná byla povinna platit měsíční nájemné ve výši 5 500 Kč a úhradu za služby spojené s nájmem bytu ve výši 680 Kč měsíčně, a to vždy k 20. dni v měsíci na měsíc aktuální. Nájem byl ukončen dohodou ke dni 31. 8. 2017. Žalovaná však neuhradila nájemné a úhradu za služby za rok 2016 ve výši 3 064 Kč, nájemné za rok 2017 v celkové výši 44 000 Kč, vodné a stočné ve výši 5 673,62 Kč, platby za elektřinu ve výši 561 Kč, domovnictví ve výši 400 Kč, celkem tedy částku 53 698,62 Kč. Od této částky byla odečtena platba ve výši 30 000 Kč a dále částka 1 000 Kč, kterou žalovaná uhradila žalobci dne 21. 12. 2017 a částka 2 000 Kč, kterou žalovaná zaplatila žalobci dne 12. 2. 2018. Dlužná částka tak po zaokrouhlení činí 20 699 Kč, kterou žalovaná neuhradila ani poté, co k tomu byla žalobcem vyzvána. Žalobce požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny dluhu za období od 15. 9. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože žaloba jí byla doručena náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel se žalovanou dne 22. 8. 2016 smlouvu o nájmu bytu [číslo] na adrese [adresa], nacházející se v [anonymizována dvě slova] budovy [anonymizováno], postavené na pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a k.ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví]. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2017. Z čl. IV. nájemní smlouvy soud zjistil, že žalovaná byla povinna hradit měsíční nájemné ve výši 5 500 Kč a poplatek za služby spojené s nájmem bytu ve výši 680 Kč měsíčně (prokázáno nájemní smlouvou). Z přehledu předpisů a plateb za rok 2016 soud zjistil, že nájem činil za měsíce září až prosinec 2016 celkem 22 000 Kč a poplatky 3 063,89 Kč. Žalovaná od září do prosince 2016 celkem uhradila částku 22 000 Kč. Za rok 2016 zbývá po zaokrouhlení doplatit částku 3 064 Kč (prokázáno z přehledu předpisů a plateb za rok 2016). Z přehledu předpisů a plateb za rok 2017 soud zjistil, že nájemné za měsíce leden až srpen 2017 činilo celkem 44 000 Kč a poplatky 9 698,62 Kč. Žalovaná za toto období celkem uhradila žalobci částku 30 000 Kč. Za rok 2017 tak zbývá uhradit po zaokrouhlení částku 20 635 Kč (prokázáno z přehledu předpisů a plateb za rok 2017). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 23 699 Kč dopisem ze dne 3. 12. 2017 (výzva k úhradě ze dne 3. 12. 2017 a podací stvrzenka ze dne 4. 12. 2017). Žalovaná na dlužnou částku uhradila dne 21. 12. 2017 částku 1 000 Kč a dne 12. 2. 2018 částku 2 000 Kč. Na zbývající dlužnou částku žalovaná ničeho neuhradila. (Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by uhradila více, než tvrdí žalobce.) 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Mezi žalobcem a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o nájmu, podle které žalobce přenechal žalované do užívání byt na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala mu za to platit nájemné a platby za související služby. Žalovaná se však dostala do prodlení s placením svého závazku a žalobce tak má nárok na nesplacenou dlužnou částku ve výši 20 699 Kč (dlužné nájemné a poplatky za rok 2016 a 2017). 9. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, a uložil žalované povinnost k úhradě výše uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z dlužné částky 20 699 Kč od 15. 9. 2017 do zaplacení. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 035 Kč (položka 1 sazebníku soudních poplatků) a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč za dva úkony – výzvu k plnění a návrh ve věci samé (srov. § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). 11. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř.