16 C 251/2021-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 8 000 Kč jako nesplacené jistiny úvěru a zaplacení zákonného úroku z prodlení, obojí na základě smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi původní věřitelkou, společností [právnická osoba], a žalovaným. 2. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: Původní věřitelka a žalovaný uzavřeli pomocí prostředků elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 8 000 Kč s dobou splatnosti do 30 dnů od poskytnutí věru. Dne 16. 2. 2017 převedla původní věřitelka na účet žalovaného částku 8 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil do třiceti dní. Původní věřitelka uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, v příloze byla jako postoupená uvedena pohledávka za žalovaným, původní věřitelka postoupení žalovanému oznámila. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, neuhradil však nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku uhradil). 3. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že původní věřitelka a žalovaný platně uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ Žalovaný čerpal úvěr ve výši 8 000 Kč, zavázal se jej splatit do třiceti dní od jeho čerpání, avšak nesplatil jej včas. Původní věřitelce proto vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč. 4. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (1882 odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni. 5. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil ve sjednaném termínu splatnosti, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (srov. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 6. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. 8. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. 9. Náhrada nákladů byla přiznána na zákonné platební místo, k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 11. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. není potřeba podrobnějšího odůvodnění.