19 C 143/2021-46 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 213 578 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně jakožto pojistitel a Společenství vlastníků domu [adresa], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] jako pojistník a pojištěný (dále jen„ pojištěný“) uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění staveb (dále jen„ pojistná smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala v případě pojistné události vyplatit poškozenému pojistné plnění. Dne 2. 8. 2018 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku vznikla škoda. Žalobkyně proto následně v souladu s pojistnou smlouvou poskytla pojistné plnění ve výši 213 578 Kč. Při šetření pojistné události bylo zjištěno, že vzniklou škodu je odpovědný žalovaný, když porušil povinnost mu stanovenou v § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (dále jen „zákon o požární ochraně“), a to nedbalostí při kouření, která měla za následek požár bytu a vzniku škody. V souladu s § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“, právo na náhradu vzniklé škody přešlo z poškozeného na žalobkyni. Žalobkyně tak má nárok vůči žalovanému na náhradu částky představující vyplacené pojistné plnění. K úhradě celkové dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván, zaslána byla i předžalobní výzva, žalovaný však neuhradil ničeho. Vedle celkové dlužné částky požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že dne 1. 11. 2015 byla mezi žalobkyní jakožto pojistitelem a pojištěným uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Dále bylo prokázáno, že dne 2. 8. 2018 došlo k pojistné události – požáru bytu [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa žalovaného]. Jako příčina požáru byla označena nedbalost majitele při kouření (prokázáno zprávou Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, územní odbor [obec] ze dne 17. 8. 2018, [číslo jednací]). Celkové náklady na opravu činily 703 717 Kč (prokázáno výpočty pojistného plnění). Žalobkyně vyplatila pojištěnému pojistné plnění ve výši 213 578 Kč (prokázáno výpisy z účtu žalobkyně a informacemi o výplatě). Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k plnění co do částky 125 742 Kč dne 10. 9. 2018. Tuto dlužnou částku měl uhradit do 10. 10. 2018. Co do částky 41 794 Kč byl vyzván dne 31. 1. 2019, přičemž tuto částku měl uhradit do 2. 3. 2019. Co do částky 46 042 Kč byl vyzván dne 18. 12. 2020, přičemž tuto částku měl uhradit do 17. 1. 2021 (prokázáno uplatněním práva na náhradu újmy). Žalovaný v uvedených datech splatnosti neuhradil ničeho. Proto byl žalovaný předžalobní výzvou ze dne 26. 1. 2021 žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 213 578 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 44 132 Kč, a to do sedmi dnů od zaslání předžalobní výzvy (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 26. 1. 2021 a poštovním archem). Do dne podání žaloby nebylo žalovaným ani přes tuto výzvu uhrazeno na dlužnou částku ničeho. 5. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. V souladu s § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Dle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 8. Dle § 2820 odst. 1 občanského zákoníku vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. 9. Dle § 17 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně je fyzická osoba povinna si počínat tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení. 10. Z výše uvedeného tak soud dospěl k závěru, že žalovaný tím, že porušil povinnost mu stanovenou v § 17 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně, když nedbalostně kouřením způsobil požár bytu, na základě čehož vznikla škoda pojištěnému, je odpovědnou osobou za tuto škodu ve smyslu § 2910 občanského zákoníku. Soud současně má za prokázané, že žalobkyně vyplatila pojistné plnění pojištěnému ve výši 213 578 Kč. V souladu s § 2820 odst. 1 občanského zákoníku tak právo na náhradu částky ve výši 213 578 Kč přešlo z pojištěného na žalobkyni. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 562,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 679 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 213 578 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 37 920 Kč ve výši 7 963,20 Kč.