19 C 251/2021-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 281 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], (dále jen původní věřitel), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 4. 11. 2016 úvěr ve výši 4 200 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 4. 12. 2016. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 4200 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1081 Kč. 2. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 4. 11. 2016. K zřízenému uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Jako variabilní symbol si strany zvolily rodné číslo žalovaného. Žalovaný úvěr k datu splatnosti, ani později nevrátil, to i přes předžalobní upomínku. K prověření úvěruschopnosti žalobce uvedl, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI a nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalobce uvedl, že pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 3. Soud zjistil z přiložených důkazů (rámcová smlouva o zápůjčce, záznam o výplatě 4 200 Kč na účet žalobce, smlouva o postoupení pohledávky včetně oznámení postoupení žalovanému s poštovním lístkem) skutkový stav, pokud jde o proces uzavření úvěrové smlouvy, vyplacení úvěru a upomínání k jeho splatnosti, tak jak je popsal žalobce a je rekapitulován shora. 4. Pokud jde o úvěruschopnost žalovaného, soud uzavřel, že žalobce nesplnil řádně podmínky zkoumání úvěruschopnosti stanovené v § 86 a násl. z. č. 257/2016 Sb. Žalobce řádně nezjistil příjmy a výdaje žalovaného (neopatřil si důvěryhodné podklady pro řádnou analýzu výdajové a příjmové stránky). Žalobce i podle svého tvrzení nedisponuje žádným dokladem prokazujícím příjmy a výdaje žalovaného, pouze se spolehl na údaje žalovaným při registraci k žádosti o úvěr sděleným. Soud proto posoudil úvěrovou smlouvu (nazvaná smlouva o zápůjčce) jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2291 z. č. 89/2012 Sb. 5. Žalobci tak byla přisouzena jistina úvěru, kterou žalovaný dosud dluží ve výši 4 200 Kč, poplatek z úvěru byl zamítnut z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy. Žalobci byl přisouzen rovněž úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od dne následujícího po doručení žaloby žalovanému. Předchozí výzvy k úhradě činil žalobce z titulu úvěrové smlouvy, která je neplatná. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná z 79 %, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 58% jejich náhrady (úspěch – neúspěch), tj. 58% z 1 489 Kč, tedy přiznáno 864 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 281 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.