20 C 34/2021-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se dne 3.9.2020 v metru na lince A veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Tím žalovanému vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle smluvních přepravních podmínek, kterou nesplnil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Se souhlasem účastníků soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.), když vycházel z listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný se dne 3.9.2020 na lince veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázal revizorovi platným jízdním dokladem, dlužnou částku jízdného ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč nezaplatil. Totožnost žalovaného byla zjištěna z občanského průkazu. Výše jízdného byla dána tarifem PID žalobkyně, výše přirážky k jízdnému byla dána smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný před podáním žaloby vyzván žalobkyní předžalobní upomínkou. 5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli konkludentním způsobem smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění. Žalovaná částka je pak v části 1 500 Kč sankcí za nezaplacení jízdného ve smyslu vyhl. č. 175/2000 Sb., a v části 24 Kč je nezaplaceným jízdným. Podle § 7 odst. 6 citované vyhlášky se cestující, který je přepravován bez platné jízdenky, považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal jízdním dokladem. Povinnost cestujícího předložit na výzvu cestovní doklad vyplývá z ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Podle citovaného ustanovení je cestující, který se z příčin na své straně neprokáže cestovním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Výše přirážky nesmí podle § 18a odst. 3 silničního zákona přesáhnout částku 1 500 Kč. Žalobkyně prokázala právní důvod i výši žalované částky. Proto soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení, na který má nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když splatnost pohledávky nastala v den přepravní kontroly. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení představuje soudní poplatek v částce 400 Kč, paušální odměna advokáta dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 200 Kč, 3 režijní paušály po Kč 100 dle § 14b odst 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst.1 o.s.ř.). 7. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.