22 C 289/2020-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 3. 9. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 17 800 Kč s příslušenstvím. [příjmení] žalobu odůvodnil žalobce tím, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 3. 2020 poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a to připsáním této částky na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit žalobci poskytnutou zápůjčku a zaplatit úrok ve výši 1 500 Kč ve lhůtě do 23. 4. 2020. Pro případ prodlení žalované s vrácením zápůjčky sjednali účastníci povinnost žalované zaplatit smluvní úrok z prodlení ve výši 100 Kč za každý dne prodlení. Žalobce na sjednaném úroku z prodlení požaduje po žalované zaplacení částky 6 300 Kč za období 126 dní od 24. 4. 2020 do 27. 8. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná k zaplacení žalované částky vyzvána upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 4. 8. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobce (po řádné omluvě) ani žalovaná (bez omluvy) se k nařízenému jednání nedostavili, ačkoli jim bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) ve spojení s ust. § 101 odst. 2 o. s. ř., když má za to, že ve věci lze rozhodnout na základě spisu a provedených důkazů. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 23. 3. 2020 a oznámení o provedení příkazu k úhradě má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 23. 3. 2020 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalované na účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč. Žalovaná přijetí této částky stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok ve výši 1 500 Kč do 23. 4. 2020 na účet žalobce. Pro případ prodlení žalované s vrácením zápůjčky a zaplacením úroku sjednali účastníci povinnost žalované zaplatit částku 100 Kč za každý dne prodlení. 6. Z oznámení o převzetí právního zastoupení spojeného s výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 4. 8. 2020 a poštovním podacím archem žalobce dokládal, že jeho právní zástupce upomínal žalovanou o zaplacení jejího dluhu ze smlouvy o zápůjčce dopisem podaným k poštovní přepravě dne 4. 8. 2020. 7. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které mu žalovaná ve lhůtě splatnosti nevrátila. Vedle vrácení poskytnutých peněžních prostředků byla žalovaná povinna zaplatit žalobci sjednaný úrok ve výši 1 500 Kč a od okamžiku, kdy se ocitla v prodlení s vrácením zápůjčky, též částku 100 Kč za každý dne prodlení. 8. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: 9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle § 2392 odst. 1 věta prvá o. z. lze při peněžité zápůjčce dohodnout úroky. 11. Dle § 2048 věta prvá o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 12. Dle 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 13. Žalobce předloženými důkazy prokázal svá žalobní tvrzení. Právní vztah mezi žalobcem a žalovanou byl založen smlouvou o zápůjčce uzavřenou dle § 2390 a násl. o. z. Žalobce přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se mu žalovaná zavázala vrátit ve sjednané lhůtě a zároveň zaplatit sjednané úroky. Této své povinnosti nedostála, když neuhradila žalobci ničeho a zůstala mu dlužna zápůjčku ve výši 10 000 Kč i úroky ve výši 1 500 Kč, pročež je povinna zaplatit žalobci i sankci v žalované výši 6 300 Kč, kterou soud posoudil jako smluvní pokutu. Žalobce zažaloval částku 6 300 Kč jako smluvní úrok z prodlení, ovšem způsob jeho sjednání odpovídá způsobu sjednání smluvní pokuty. Žalobce mohl po žalované požadovat splnění této sekundární povinnosti v případě nevrácení zapůjčených peněžních prostředků. Výše této sekundární povinnosti byla stanovena pevnou částkou, na jejíž výši neměla vliv výše primární povinnosti. Procentuální určení výše sekundární povinnosti je přitom typické právě pro smluvní úrok z prodlení. Smluvní pokutu soud nepovažoval za nepřiměřenou k primární povinnosti žalované. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 496 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby (á 1 820 Kč) ve výši 5 460 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 6 360 Kč ve výši 1 335,60 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 800 Kč dle položky 2 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. 15. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobce. 16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.