8 C 359/2020-11 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizováno] s [registrační značka] za ujednané roční pojistné 3 753 Kč. Pojistnou smlouvu uzavřela s žalovaným [právnická osoba], která následně převedla na základě notářského zápisu ze dne [datum] pojistný kmen na žalobkyni. Žalovaný nezaplatil na pojistném za období od [datum] do [datum] včetně, kdy došlo k ukončení pojistné smlouvy, částku 1 293 Kč. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho ani přes opakované upomínky, naposledy předžalobní upomínku zaslanou mu dne [datum]. Žalobkyně požadovala přiznat v souladu se smlouvou též částku 200 Kč jakožto poplatek za odeslání upomínky a dále i úrok z prodlení v zákonné výši z dlužného pojistného za období od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu s č. nabídky [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění kasko a doplňkového pojištění k osobnímu vozidlu [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka], s počátkem pojištění od [datum] na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal k úhradě pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 3 920 Kč splatného ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly zejména všeobecné pojistné podmínky žalobkyně a sazebník administrativních poplatků. Pro případ prodlení žalovaného s placením pojistného si smluvní strany v čl. 9 odst. 14 všeobecných pojistných podmínek sjednaly vedle práva požadovat úrok z prodlení v zákonné výši právo pojistitele na náhradu nákladů spojených s upomínáním a uplatňováním této pohledávky. Výše náhrady je uvedena v Sazebníku administrativních poplatků. [právnická osoba], převedla na základě notářského zápisu ze dne [datum] pojistný kmen na žalobkyni. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], proto jej žalobkyně vyzvala k zaplacení nedoplatku a upozornila jej na možnost zániku pojištění v případě, že neuhradí dlužné pojistné. Žalovaný nedoplatek neuhradil, proto pojištění ke dni [datum] zaniklo a žalovaný dluží na pojistném za období od [datum] do [datum] částku 1 293 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. Poplatek za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění činil 200 Kč. Naposledy vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou prostřednictvím svého zástupce dne [datum] odeslanou na adresu žalovaného téhož dne. Žalovaný nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 5. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve spojení s § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit sjednané pojistné, proto pojištění v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. zaniklo a žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku dluží částku uvedenou v žalobě, jelikož podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 6. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a proto soud jejímu návrhu beze zbytku vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by měla zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, nicméně soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož by měla nárok pouze na náklady řízení ve výši rozdílu mezi náhradou nákladů řízení přiznanou jí v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 286/2020 (o zaplacení 11 684 Kč, přiznané náklady řízení 2 252 Kč, žaloba podána 5. 8. 2020) a sp. zn. 8 C 345/2020 (o zaplacení 584 Kč, náklady řízení nepřiznány, žaloba podána [datum]) a náhradou nákladů řízení, které by byly žalobkyni přiznány, kdyby všechny nároky původně uplatněné třemi samostatnými žalobami již od počátku sloučila do jediného návrhu (předmět řízení by činil celkem 13 761 Kč, náklady řízení pak stále 2 252 Kč složené ze soudního poplatku 800 Kč a odměny za zastoupení 1 452 Kč dle § 11 odst. 1 spolu s § 13 odst. 4 při aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po navýšení o 21% DPH). Žalobkyně tím, že v rozmezí necelých dvou měsíců podala proti žalovanému tři žaloby s obdobným skutkovým i právním základem na dlužné pojistné, jednala nehospodárně a vzhledem k tomu, že jí nic nebránilo uplatnit všechny své nároky společně v jediném návrhu, nepovažuje soud náklady vzniklé žalobkyni s podáním dalšího návrhu v rozdílu převyšujícím náklady při případném uplatnění nároku společným návrhem za vynaložené účelně, nadto za situace, kdy v řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 345/2020 žalobkyně uplatnila nárok z téže pojistné smlouvy jako v tomto řízení, pouze z doplňkového pojištění (a v tomto řízení z povinného ručení). Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi výší nákladů řízení při uplatnění nároků společným návrhem a výší nákladů žalobkyni již přiznaných ve věci sp. zn. 8 C 286/2020 a 8 C 345/2020 je nulový, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 8. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.