8 C 361/2020-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 16. 9. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví jako zákonného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s ohledem na zjištění učiněné žalobkyní, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 s [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 23. 7. 2018 do 8. 11. 2018, tj. po dobu 109 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, žalovaný však na výzvu nereagoval. Žalobkyně požaduje, aby jí žalovaný uhradil dlužnou částku ve výši 5 423 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 5 123 Kč (tj. denní sazba příspěvku 47 Kč za 109 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno povinné ručení) a poplatku ve výši 300 Kč spojeného s mimosoudním uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od 9. 3. 2020 do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne 7. 8. 2020. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně při své činnosti zjistila, že žalovaný nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 22. 7. 2018 motorové vozidlo [příjmení] s objemem válců motoru 1 396 cm3 s [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Toto vozidlo mělo od 16. 3. 2013 do 19. 7. 2018 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel u pojišťovny [právnická osoba], a v době od 23. 7. 2018 do 8. 11. 2018 (109 dní) nebylo pojištěno. Žalobkyně proto vyměřila žalovanému dopisem ze dne 23. 1. 2020 příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 109 dní při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 47 Kč spolu s náklady uplatnění ve výši 300 Kč a vyzvala ho k jeho úhradě do 30 dnů od doručení dopisu. Dopis byl žalovanému doručen dne 24. 1. 2020. Žalovaný na výzvu ani přes zaslané upomínky ze dne 22. 4. 2020 a ze dne 26. 6. 2020 nereagoval a ničeho neuhradil. Naposledy byl žalovaný žalobkyní prostřednictvím jejího zástupce upomínán o uhrazení dlužné částky dopisem ze dne 7. 8. 2020 odeslaným žalovanému téhož dne. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. Dle § 2a vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Vzhledem k tomu, že vozidlo vlastněné žalovaným nemělo v období od 23. 7. 2018 do 8. 11. 2018 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 47 Kč za každý den, kdy nebylo vozidlo pojištěno, spolu s náklady na uplatnění ve výši stanovené vyhláškou na 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo na její úhradu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku a uložil jej žalovanému zaplatit z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti stanovené ve výzvě k plnění, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, nicméně soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení pouze ve výši rozdílu mezi náhradou nákladů řízení přiznanou jí v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 338/2020 (o zaplacení 7 775 Kč, přiznané náklady řízení 1 489 Kč) a náhradou nákladů řízení, které by byly žalobkyni přiznány, kdyby oba nároky původně uplatněné dvěma samostatnými žalobami již od počátku sloučila do jediného návrhu (předmět řízení by činil celkem 13 198 Kč, náklady řízení pak 2 252 Kč složené ze soudního poplatku 800 Kč a odměny za zastoupení 1 452 Kč dle § 11 odst. 1 spolu s § 13 odst. 3 při aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po navýšení o 21% DPH). Žalobkyně tím, že v rozmezí tří týdnů podala proti žalovanému dvě žaloby s obdobným skutkovým i právním základem, jednala nehospodárně a vzhledem k tomu, že jí nic nebránilo uplatnit oba své nároky společně v jediném návrhu, považuje soud z nákladů vzniklých žalobkyni s podáním druhého návrhu za vynaloženou účelně pouze částku rozdílu převyšujícího náklady již přiznané (tj. rozdílu 763 Kč mezi částkami 2 252 Kč a 1 489 Kč). O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.