9 C 21/2021-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou uzavřela s žalovanou dne 30. 1. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované prostřednictvím bankovního převodu finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, které měla žalovaná vrátit do 29. 2. 2020 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 984 Kč Smlouva byla žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně [anonymizováno], na které se žalovaná zaregistrovala a zřídila si uživatelský účet. Žalovaná na svém uživatelském účtu odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a poskytla právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a neuhradila ani poplatek za poskytnutí úvěru. Celková výše dluhu žalované činí 3 984 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2020. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. Žalovaná nereagovala na žádnou z upomínek právní předchůdkyně žalobkyně ani zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], zaslala na účet č. [bankovní účet], jehož vlastníkem je žalovaná, dne 30. 1. 2020 částku ve výši 3 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3. 8. 2020, odeslanou téhož dne, a zároveň byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou k uhrazení dlužné částky. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 7. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 1968 o.z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy s žalovanou, neboť předložená smlouva není žalovanou nijak potvrzena. V řízení bylo však prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet], které jí žalovaná dosud nevrátila, a proto soud žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 3 000 Kč představované bezdůvodným obohacením žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení bylo přiznáno dle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 8. 12. 2020 do zaplacení. 12. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítl. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to ze 75,3 % a žalovaná z 24,7 %. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 50,6 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 50,6 % činí po zaokrouhlení částku 753 Kč O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 14. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.