9 C 218/2021-15 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného, jež vznikl na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo] ze dne 25. 10. 2019, pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání (dále jen pojistná smlouva). Žalovaný řádně a včas neuhradil předepsané pojistné, výše pojistného 3 124 Kč ročně s četností placení čtvrtletně. Pojištění zaniklo ke dni 27. 2. 2020 dle ustanovení § 20 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákona o pojistné smlouvě“). Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným shora specifikovanou pojistnou smlouvu. Na základě této pojistné smlouvy se žalovaný zavázal platit žalobkyni za každé čtvrtletí pojistné ve výši 3 124 Kč s účinností od uzavření smlouvy. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od 25. 10. 2019 do 27. 2. 2020, dlužné pojistné činí 858,69 Kč, přičemž žalobkyně má právo na zaplacení nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč. Zároveň žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení, nikoliv od počátku prodlení žalovaného, ale až od data zániku pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu má žalobkyni právo na zaplacení tohoto dlužného pojistného. Při právní kvalifikaci vycházel soud zejména z ustanovení § 2 zákona o pojistné smlouvě, podle něhož se pojistnou smlouvou rozumí smlouva o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Při rozhodování o nároku žalobkyni na dlužné pojistné vycházel soud dále z ustanovení § 12 odst. 1, 2, § 13 odst. 1 a ustanovení § 20 z. o pojistné smlouvě. Příslušenství pohledávky je dáno ustanovení § 1970 obč. zák., jeho výše pak ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994, ve znění pozdějších předpisů. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 058,69 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.