9 C 251/2021-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, tj. částky 3 178,65 Kč. Žalobkyně poukázala v žalobním návrhu zejména na následující skutečnosti: účastníci uzavřeli dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích mimo jiné Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací (dále jen " Smlouva): Na základě Smlouvy se žalobce zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Žalovaný dále s žalobcem uzavřel v souladu s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tyto kupní smlouvy na zařízení a Dohodu o splátkách ceny zařízení (dále jen„ Dohoda“): dne 10. 7.2017 Smlouvu [číslo], dne 08. 12. 2017 Smlouvu [číslo], dále dne 9. 7. 2018 Smlouvu [číslo] a dne 10. 12. 2018 Smlouvu [číslo]. Těmito smlouvami (dále jen Dohody) žalovaný zakoupil toto zboží (dále jen: Zařízení): Zařízení [anonymizována čtyři slova], kupní cena 1 777.01 Kč, z toho uhrazená cena při převzetí zařízení 337,01 Kč, 24 sjednaných splátek a´ 60 Kč, objednávková faktura [číslo]; [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [jméno], kupní cena 3977 Kč, uhrazená cena při převzetí zařízení 1 577 Kč, 24 sjednaných splátek á 100 Kč, objednávková faktura [číslo]; [anonymizována čtyři slova] [příjmení]; kupní cena 2 977 Kč, uhrazená cena při převzetí zařízení 577 Kč, 24 sjednaných splátek á 100 Kč, objednávková faktura [číslo]. Žalovaný ovšem povinnost řádně hradit vyúčtování a sjednané splátky neplnil, dlužnou částku představující i doplatek zvýhodněné ceny Zařízení žalobkyni nezaplatil, a to i přes předžalobní výzvu žalobkyně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobkyně proto nikterak nerozporoval. 4. Podle § 115a o. s. ř. není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci svůj případný nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání nevyjádřili, proto soud věc rozhodl bez jednání ve věci samé. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil pravdivost výše uvedených tvrzení žalobkyně, na která co do svých skutkových zjištění odkazuje a zároveň zdůrazňuje: účastníci uzavřeli výše citované účastnické smlouvy (i dále jen Dohody), na základě kterých mimo jiné žalobkyně předala žalovanému [příjmení], za to za zvýhodněnou cenu. Nedílnou součástí Smlouvy byly všeobecné podmínky žalobkyně, ceník služeb, obchodní podmínky. Na základě Smlouvy byla žalobkyně povinna poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, žalovaný byl povinen hradit řádně vystavené vyúčtování, mimo jiné i sjednané splátky Zařízení. Protože ovšem žalovaný neplnil své smluvní povinnosti (hradit sjednané splátky řádně a včas), žalobkyně zesplatnila pohledávku za žalovaným a vyzvala jej mimo jiné k zaplacení doplatku Zařízení, a to v plné výši, tj. nezvýhodněné ceny Zařízení. Žalovaný přes opakovanou výzvu žalobkyni ničeho z dlužné částky nezaplatil. <i>6. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, v platném znění, platí, že službou elektronických komunikací je služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací;</i> <i>7. podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu;</i> <i>8. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 věty první o.z.). Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení vlády“) platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 9. Mezi účastníky byla uzavřena jak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., tak i kupní smlouva ve smyslu § 2079 odst. 1 o. z. Žalobkyně si svůj závazek vyplývající z kupní smlouvy splnila, když mimo jiné žalovanému odevzdala Zařízení, avšak žalovaný své závazky nesplnil, poněvadž Zařízení sice převzal, ale žalobkyni splátky za jeho užívání nehradil. Žalovaný následně neuhradil ani cenu za Zařízení, přičemž žalobkyně měla zákonný nárok požadovat doplatek do nezvýhodněné ceny Zařízení. Na základě výše uvedeného soud proto žalobě vyhověl a výrokem I. rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni žalovanou částku 3 178,65 Kč. Soud podotýká, že žalobkyni by sice náleželo i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, ovšem žalobkyně toto právo vůči žalovanému neuplatnila. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 173,12 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Aplikace § 14b AT je v daném případě zcela namístě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Třídenní lhůta ke splnění povinností žalovaného byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.