9 C 301/2021-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 299 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení. Žalobkyně odůvodnila žalobní návrh následovně: žalovaný je vlastníkem osobního automobilu, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 13. 9. 2019 do 31. 12. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne 19. 8. 2020 žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 9 460 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval, je podle § 24 c odst. 2 zákona povinen ještě uhradit náklady na vymáhání ve výši. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem též osobního automobilu, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 30. 4. 2020 do 21. 6. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne 26. 8. 2020 žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 3 445 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval, je podle § 24 c odst. 2 zákona povinen ještě uhradit náklady na vymáhání ve výši. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem též osobního automobilu, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne 22. 10. 2020 žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 7 144 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval, je podle § 24 c odst. 2 zákona povinen ještě uhradit náklady na vymáhání ve výši. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný je vlastníkem nebo provozovatelem též motocyklu, [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne 19. 11. 2020 žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 3 050 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval, je podle § 24 c odst. 2 zákona povinen ještě uhradit náklady na vymáhání ve výši. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z výzvy ze dne 19. 8. 2020 vzal soud za prokázané, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení částky 9 460 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 86 Kč, náklady uplatnění 300 Kč. Totéž prokazuje upomínka ze dne 5. 2. 2021. Doručenkou zaslanou na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzva k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostala dne 3. 9. 2020. Z výzvy ze dne 26. 8. 2020 vzal soud dále za prokázané, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení částky 3 445 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, náklady uplatnění 300 Kč. Totéž prokazuje upomínka ze dne 17. 2. 2021. Doručenkou zaslanou na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzva k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostala dne 9. 11. 2020. Z výzvy ze dne 22. 10. 2020 vzal soud též za prokázané, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení částky 7 144 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč, náklady uplatnění 300 Kč. Totéž prokazuje upomínka ze dne 9. 6. 2021. Doručenkou zaslanou na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzva k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostala dne 6. 11. 2020. Z výzvy ze dne 2. 1. 2021 vzal soud též za zjištěné, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení částky 3 050 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla - motocyklu, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel motocyklu [registrační značka] a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 25 Kč, náklady uplatnění 300 Kč. Totéž prokazuje upomínka ze dne 23. 6. 2021. Doručenkou zaslanou na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzva k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostala dne 4. 12. 2020. Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Dle stejného ustanovení se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy). Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidel výše specifikovaných, přičemž daná vozidla neměla ve výše uvedeném období uzavřena pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, když výše denní sazby odpovídá bodu 3 přílohy k výše uvedenému zákonu. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších nařízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 424 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 972 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 299 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku 24 299 Kč s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku I. tohoto rozsudku i náhradou nákladů řízení ve l