9 C 367/2020-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 2. 2017 uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně, na kterém si žalovaný nastavil splatnost a výši zápůjčky, vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky a následně PIN kódem zaslaným na jeho telefonní číslo potvrdil elektronicky smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na jeho účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč do 4. 3. 2017, avšak tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnil, když žalobkyni uhradil pouze částku 4 000 Kč. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném kromě nesplacené jistiny a nesplaceného poplatku (10 000 Kč + 3 250 Kč – 4 000 Kč) i zaplacení sjednaných sankcí, a to smluvního poplatku z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, ovšem pouze do výše 0,5 násobku celkové výše úvěru, tj. 5 000 Kč, a dále účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč za 5 písemných výzev zaslaných prostřednictvím pošty. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný označený jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a emailovou adresou uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 7. 2. 2017 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč do 4. 3. 2017, zápůjční úroková sazba činila 0 % ročně, RPSN pak 5 986 %. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení s plněním svých závazků podle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za písemnou upomínku, přičemž maximální počet upomínek je 5. 5. Dne 7. 2. 2017 provedla žalobkyně ze svého bankovního účtu ve prospěch účtu žalovaného uvedený ve smlouvě platbu ve výši 10 000 Kč, jako variabilní symbol bylo použito rodné číslo žalovaného. 6. Žalobkyně naúčtovala žalované 500 Kč za každou odeslanou písemnou výzvu k úhradě dlužné částky. Žalobkyně však ani přes výzvu nedoložila doručení uvedených výzev žalovanému. 7. Dopisem ze dne 8. 1. 2019 odeslaným téhož dne vyzvala žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně žalovaného k zaplacení dluhu. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o.z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 110 odst. 2 věty první ZoSÚ obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, která je nižší, než odpovídá informaci o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, snižuje se celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídala zápůjční úrokové sazbě uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. 10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 11. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o.z. postupem ve shodě s § 1820 a násl. o.z. upravujícím uzavírání smluv distančním způsobem. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal s jeho vrácením do prodlení, když uhradil pouze částku 4 000 Kč. 12. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 6 000 Kč po promítnutí úhrady ve výši 4 000 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s vrácením úvěru vznikl žalobkyni dále nárok na smluvní pokutu podle § 2048 o. z., kterou soud žalobkyni přiznal v požadované výši 5 000 Kč, která nepřekračuje omezení stanovená v § 122 ZoSÚ. 13. Soud však žalobkyni nepřiznal částku označenou ve smlouvě jako„ poplatek za poskytnutí zápůjčky“ ve výši 3 250 Kč. Už z názvu tvrzeného poplatku plyne, že se jedná o odměnu za poskytnutí finančních prostředků, tedy ve své podstatě o úrok, byť se žalobkyně tomuto označení vyhýbá a v souvislosti s tím ve smlouvě zavádivě uvádí, že zápůjční úroková sazba je 0 %. Úrok ve výši 3 250 Kč z jistiny 10 000 Kč poskytnuté na 30 dní však činí ve skutečnosti 390 % ročně. V souladu se shora citovaným ustanovením § 110 odst. 2 věty prvé ZoSÚ má za takových okolností žalobkyně právo pouze na úrok v sazbě uvedené ve smlouvě, tj. ve výši 0 %. Dále soud nepřiznal žalobkyni požadovanou částku ve výši 2 500 Kč představující vynaložené náklady za odeslaných 5 upomínek, neboť žalobkyně ani přes výzvu doručení upomínek žalovanému nijak nedoložila. 14. Ze shora uvedeného plyne, že žaloba byla uplatněna po právu co do částky celkem 11 000 Kč (dlužná jistina 6 000 Kč, smluvní pokuta 5 000 Kč) a v tomto rozsahu jí soud vyhověl, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. Co do částky 5 750 Kč (poplatek za poskytnutí 3 250 Kč, náklady na upomínání 2 500 Kč) soud neshledal žalobu uplatněnou důvodně a výrokem II. ji zamítl. 15. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 65,6 % a žalovaný z 34,5 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 31,1 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 700 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč a -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) ve výši 300 Kč. 16. Poměrná část nákladů ve výši 31,1 % činí po zaokrouhlení částku 529 Kč. 17. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností žalovanému byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.