11 C 244/2021-49 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 19. 8. 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění 24. 8. 2020, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla značky [příjmení], typ [anonymizováno] s [registrační značka]. Žalovaný nezaplatil sjednané pojistné, následkem čehož nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy ke dni 4. 12. 2020, na pojistném za období od 24. 8. 2020 do 4. 12. 2020 (tj. skutečná doba trvání pojištění) dluží žalovaný včetně poplatku za upomínání ve výši 300 Kč celkem částku 1 634 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou předžalobní upomínku zástupce žalobkyně. Žalobkyně požadovala i kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši počínaje dnem 5. 12. 2020 do 19. 8. 2021, tedy do dne podání žaloby, celkem ve výši 95 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 14 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky (čl. 17 citovaného nařízení). Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 24. 8. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno], kterou se žalobkyně zavázala pojistit odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla zn. [příjmení], typ [anonymizováno] s [registrační značka] a žalovaný se zavázal k úhradě ročního pojistného ve výši 3 732 Kč splatného pololetně. Součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky žalobkyně. Podle čl. 12 odst. 11 pojistných podmínek pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného. Dle Sazebníku nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného činil poplatek za upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění částku 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou k úhradě dlužného pojistného a upozornila jej, že jinak pojištění ze zákona zanikne. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy a pojistné řádně nehradil, byl žalobkyní informován o zániku pojištění. S ohledem na zánik pojištění ke dni 4. 12. 2020, vyúčtovala žalobkyně žalovanému dlužné pojistné za období od 24. 8. 2020 do 4. 12. 2020 ve výši 1 634 Kč včetně poplatku za upomínání ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky, naposledy předžalobní upomínkou svého zástupce ze dne 15. 4. 2021 odeslanou podle podacího archu téhož dne. Žalovaný však na upomínku a výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Polsko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z pojistných podmínek (čl. 1). Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve spojení s § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit sjednané pojistné, proto pojištění v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. zaniklo a žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku dluží částku uvedenou v žalobě. Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, a soud proto jejímu návrhu beze zbytku vyhověl, příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno v souladu s § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění obou povinností uložených tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.