11 C 274/2022-27 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 12. 4. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 12. 11. 2021, dle které žalobkyně žalovanému poskytla po prověření jeho úvěruschopnosti neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla dne 16. 11. 2021 na účet žalovaného a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 42 000 Kč, tj. jistinu se smluvním úrokem, vrátit žalobkyni v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 12. 2021. Žalovaný ani přes upomínky žalobkyně ze dne 26. 12. 2021 a ze dne 27. 1. 2022 splátky včas a řádně nehradil, pročež žalobkyně úvěr oznámením ze dne 27. 2. 2022 zesplatnila. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 28 401 Kč a na dlužných splátkách 3 150 Kč, které se skládají z dlužných úroků 1 55+ Kč a jistiny 1 599 Kč. Za zaslané upomínky a oznámení o zesplatnění byly žalovanému účtovány poplatky vždy ve výši 100 Kč, tj. celková částka 300 Kč, kterou žalovaný rovněž neuhradil. V důsledku prodlení s úhradou každé ze tří splátek do zesplatnění byl žalovaný dle čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 3 x 499 Kč, tj. částku 1 497 Kč. V důsledku prodlení s úhradou zesplatněné částky byl žalovaný dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek a zesplatněné jistiny, tj. z částky 31 551 Kč. Tato smluvní pokuta za období od 28. 2. 2022 do 12. 4. 2022 činila 1 388 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném dále sjednaný úrok 21. 05 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 28. 2. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z provedeného dokazování učiněných skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 11. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný zavázal žalobkyni částku úvěru vrátit společně s úrokem ve sjednané výši 21,05 % ročně, tj. celkovou částku 42 000 Kč, a to v 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 12. 2021. Z výše úvěru 30 000 Kč měla být částka 2 500 Kč vyplacena zprostředkovateli úvěru jako provize, zbylá částka měla být vyplacena na účet žalovaného označený ve smlouvě. Z čl. IV bod 1 písm. d) smlouvy soud ověřil oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části delším než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti měl nastat dnem, kdy žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru. Z čl. IV bod 2 písm. b) ověřil soud oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného jistiny úvěru po zesplatnění úvěru. Z čl. IV bod 2 písm. c) ověřil soud oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky. Z čl. IV bod 4 soud ověřil, že žalobkyně byla oprávněn účtovat žalovanému za každou upomínku o zaplacení dlužné splátky poplatek ve výši 100 Kč (prokázáno smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 12. 11. 2021 a rozpisem splátek). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky (prokázáno úvěrovými podmínkami). Žalovaný byl před uzavřením smlouvy žalobkyní seznámen se svými právy a povinnosti vyplývajícími mu z uzavírané smlouvy (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Úvěruschopnost žalovaného prověřila žalobkyně z výše příjmů a výdajů žalovaného a jeho lustrací v katastru nemovitostí, centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a registru platebních informací (prokázáno čestným prohlášením o závazcích, příjmech a výdajích žalovaného, výpisem z registru platebních informací, výpisem z centrální evidence exekucí, výstupem z insolvenčního rejstříku, výplatními páskami žalovaného, prohlášením matky žalované, náhledem do katastru nemovitostí a kartou posouzení úvěruschopnosti zákazníka). Dne 16. 11. 2021 odeslala žalobkyně na účet žalovaného částku 27 500 Kč a na zprostředkovatele úvěru částku 2 500 Kč (prokázáno potvrzeními o provedení transakce). Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, již od první splátky se ocitl v prodlení s úhradou (prokázáno bonitou smlouvy). Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužných splátek upomínkami zaslanými mu dne 26. 12. 2021 a dne 3. 2. 2022 (prokázáno upomínkami ze dne 26. 12. 2021 a ze dne 27. 1. 2022 včetně seznamů odeslaných upomínek a čestného prohlášená zaměstnance žalobkyně). Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 2. 2022 žalobkyně úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění žalovaný dlužil na splátkách částku 3 150 Kč, na zesplatněné jistině částku 28 401Kč, celkem tedy částku 31 551 Kč. Dlužné splátky se seskládaly z dlužné jistiny 1 599 Kč a úroku 1 551 Kč (prokázáno zesplatněním ze dne 27. 2. 2022, podacím lístkem a bonitou smlouvy). 5. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně dokládala svou procesní subjektivitu. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu žalobkyně dokládala, že byla oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 9. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému posoudila jeho schopnost úvěr splácet, jak jí ukládá § 86 ZoSÚ. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal s jeho vrácením do prodlení. 11. Žalobkyně tak má nárok na tři neuhrazené splátky ve výši celkem 3 150 Kč (3 x 1 050 Kč) a nesplacenou jistinu úvěru po zesplatnění ve výši 28 401 Kč, dále účelně vynaložené náklady na upomínání v souvislosti s prodlením žalovaného za 3 výzvy k plnění ve výši celkem 300 Kč (3 x 100 Kč) a smluvní pokutu dle § 2048 o. z., kterou soud žalobkyni přiznal v požadované výši celkem 1 497 Kč (3 x 499 Kč za prodlení s úhradou předepsané splátky) a 1 388 Kč jako 0,1 % denně z částky 31 551 Kč za období ode dne následujícího po zesplatnění 28. 2. 2022 do podání žaloby dne 12. 4. 2022 Smluvní pokuta celkově nepřekračuje omezení stanovená v § 122 ZoSÚ. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení z jistiny ode dne následujícího po