11 C 280/2022-53 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 29. 4. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 252,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], (dříve [právnická osoba], která k 1. 1. 2022 zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]), uzavřela s žalovaným dne 16. 11. 2018 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se smlouvou zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 305 Kč splatných vždy k 16. dni v měsíci počínaje dnem 16. 12. 2018. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Součástí každé splátky byla i úhrada úroku ve výši 12,42 % ročně. Poplatky, které se žalovaný zavázal hradit, byly dány sazebníkem poplatků. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nesplácel, a to ani přes upozornění právní předchůdkyně žalobkyně. Z důvodu nesplácení úvěru právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 23. 4. 2021 úvěr zesplatnila a požadovala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty. O zesplatnění byl žalovaný informován dopisem ze dne 23. 4. 2021 a zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení zůstatku úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným s účinností ke dni 17. 12. 2021 na žalobkyni. Žalovaný po postoupení pohledávky na ní již neuhradil ničeho a zůstal žalobkyni dlužen částku 14 252,95 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 11 327,04 Kč a dlužných poplatků se smluvní pokutou ve výši 2 925,91 Kč, společně se sjednaným úrokem 12,24 % ročně z dlužné jistiny kapitalizovaným do dne 23. 4. 2021 částkou 1 049,21 Kč a dále od 24. 4. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 252,95 Kč kapitalizovaným do 23. 4. 2021 částkou 47,29 Kč a dále od 24. 4. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván upomínkou odeslanou mu dne 1. 4. 2022. 2. K řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným a nahlédnutím do veřejných registrů. 3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, která je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 16. 11. 2018 rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platební a investičních služeb a smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 36 měsíčních splátkách po 1 305 Kč splatných každého 16. dne v měsíci počínaje dnem 16. 12. 2018. Každá splátka se skládala z úhrady jistiny, úroku a poplatků. Sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši 31,9 % ročně. Poplatky byly dány sazebníkem poplatků. Splátky měly být hrazeny inkasem z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Z článku 6.1 a 6.2 smlouvy ověřil soud oprávnění právní předchůdkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky [právnická osoba], pro půjčky a sazebník poplatků (rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 16. 11. 2018, návrh na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 16. 11. 2018, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 16. 11. 2018, všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky [právnická osoba], pro půjčky a sazebník poplatků). Před uzavřením smlouvy lustrovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného v rejstříku [příjmení] s negativním výsledkem, zjistila, že má žalovaný šest stávajících kontraktů, jeho měsíční příjmy činily 27 000 Kč, měsíční výdaje 10 000 Kč a splátky ostatních úvěrů 3 600 Kč (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta včetně přílohy, kreditní report, výpis ze [příjmení]). Právní předchůdkyně žalobkyně dne 16. 11. 2018 žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Sjednané splátky žalovaný včas a řádně nehradil, načež jej právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 3. 4. 2021 vyzvala k zaplacení dlužné částky 5 028,96 Kč. Z důvodu dlouhodobého nesplácení úvěru právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 23. 4. 2021 zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celkové částky 13 163,33 Kč, která se seskládala z dlužné jistiny 11 327,04 Kč, úroku ve výši 1 049,21 Kč, úroku z prodlení ve výši 47,29 Kč a poplatků ve výši 739,79 Kč (výpisy z účtu žalovaného za období od 16. 11. 2018 do října 2021, poslední výzva ze dne 3. 4. 2021 a oznámení o zesplatnění půjčky ze dne 23. 4. 2021). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 6. 1. 2022 podaným k poštovní přepravě následujícího dne (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2022 a poštovní podací arch ze dne 7. 1. 2022). Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 1. 4. 2022 podanou k poštovní přepravě téhož dne (předžalobní upomínka ze dne 1. 4. 2022 včetně podacího lístku ze dne 1. 4. 2022). 7. Náhledem do obchodního rejstříku soud ověřil, že na společnost [právnická osoba], jako nástupnickou společnost přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti [právnická osoba] 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky. 10. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1806 věta prvá o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a nás. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovaném