11 C 305/2021-13 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 20. 8. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o poskytnutí zápůjčky [číslo] ze dne 30. 11. 2017, kterou s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], s.r.o. Žalovaný o poskytnutí úvěru zažádal online na internetových stránkách [webová adresa]. Před uzavřením smlouvy se žalovaný seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně a se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému uvedeného dne 30. 11. 2017 převodem na jeho účet zápůjčku ve výši 2 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 21. 12. 2017 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 500 Kč. Žalovaný však zápůjčku řádně a včas nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2018. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky žalobkyní vyzván upomínkou ze dne 14. 8. 2019. Vzhledem k prodlení žalovaného s vrácením žalované částky požaduje žalobkyně po žalovaném též zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny 2 000 Kč od 22. 12. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., na základě s žalovaným uzavřené smlouvy o zápůjčce zaslala dne 30. 11. 2017 na účet žalovaného označený ve smlouvě částku 2 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit původní věřitelce poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 500 Kč do 21 dnů, tj. do 21. 12. 2017 Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku, a to k žádosti žalovaného, v níž uvedl své příjmové a výdajové poměry, že je zaměstnán a jméno zaměstnavatele. Práva a povinnosti stran smlouvy byly blíže upraveny všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, které byly nedílnou součástí smlouvy (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 30. 11. 2017, výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně k platbě na účet žalovaného, všeobecnými obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně a žádostí o půjčku). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že na svou smluvní povinnost neuhradil ničeho. Vlastnické právo k pohledávce za žalovaným nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2018 uzavřené s původní věřitelkou (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2018). Před podáním žaloby byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení žalované částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 14. 8. 2019 včetně podacího archu). 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 5. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 7. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl uzavřen právní vztah, a to smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy řádně a včas nesplnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu ve výši 2 000 Kč včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 500 Kč. Sjednaný poplatek nebyl soudem shledán jak nepoctivé ujednání, žalovaný na něj byl upozorněn ve smlouvě samotné a tento poplatek představuje běžná ujednání v obchodním styku. Jelikož v případě překročení sjednané doby splatnosti nepožaduje žalobkyně po žalovaném úrok jako takový, odráží poplatek i tzv. cenu poskytnutých peněz. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny od 22. 12. 2017 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč § 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.