ECLI: ECLI:CZ:OSMB:2022:11.C.313.2022.1 Datum: 2022-10-27 Předmět: o zaplacení 37 618,37 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["místní příslušnost""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru""smlouva pracovní"]
O co šlo: o zaplacení 37 618,37 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1)
1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 20. 5. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru při jejím podpisu v hotovosti částku 30 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s příslušenstvím ve výši 25 776 Kč, tj. celkovou částku 55 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne 26. 6. 2020. Příslušenství úvěru představoval úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyni pouze částku 10 484 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla na jistinu ve výši 5 251,07 Kč a na sjednané příslušenství ve výši 5 232,93 Kč. Žalovaný tak zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen na jistině 24 748,93 Kč a na příslušenství 20 543,07 Kč. V důsledku prodlení s úhradou jistiny byl žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené jistiny, tj. za období od 27. 6. 2020 do 28. 11. 2021 ve výši 12 869,44 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 byla pohledávka za žalovaným původní věřitelkou postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 11. 1. 2022. Žalobkyně podanou žalobou požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 24 748,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 957,36 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 11 936,89 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 263,83 Kč, inkasního poplatku ve výši 4 384,99 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru za období od 27. 6. 2020 do 29. 11. 2021 ve výši 5 288,81Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 27. 6. 2020 do 29. 11. 2021 ve výši 3 525,88 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 23. 12. 2021 do zaplacení a účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou ze dne 2. 5. 2022.
2. K řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně vycházela z výše měsíčních příjmů a výdajů žalovaného a z výše zbývající částky, ze které mohl žalovaný splácet své závazky.
3. Žalovaný je státním občanem Polské republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z listin předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 26. 4. 2019 s žalovaným k jeho žádosti smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Peněžní prostředky žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázal se je právní předchůdkyni vrátit společně s příslušenstvím ve výši 25 776 Kč v 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč se splatností každého 26. dne v měsíci počínaje dnem 26. 5. 2019 a konče dnem 26. 6. 2020. Sjednané příslušenství se seskládala z úroku z úvěru ve výši 15 % ročně kapitalizovaného za dobu trvání smlouvy částkou 2 888 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč a inkasního poplatku ve výši 5 400 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že je zaměstnaný a pobírá invalidní důchod, a že jeho měsíční příjem je 29 456 Kč a výdaje 8 590 Kč (žádost o poskytnutí úvěru, smlouva o úvěru [číslo] ze dne 26. 4. 2019). Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného seznámila s jeho právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že na svůj dluh uhradil pouze částku 10 484 Kč a zůstal dlužen na jistině 24 748,93 Kč a na příslušenství 20 543,07 Kč.
7. Žalovaný byl před uzavřením smlouvy o úvěru zaměstnán na dobu neurčitou a dosahoval měsíčního příjmu téměř 30 000 Kč (dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne 1. 10. 2013, vyúčtování mzdy za měsíce leden až březen 2019).
8. Společnost EC Financial Services, a.s, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne 11. 1. 2022 podaným k poštovní přepravě dne 12. 1. 2022 a dopisem postupníka ze dne 1. 2. 2022. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná jistina včetně příslušenství (úrok, poplatky za správu úvěru a hotovostní inkaso splátek) 45 292 Kč (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 včetně přílohy, dohoda o úplatě ze dne 22. 12. 2021, potvrzení o provedení transakce ze dne 22. 12. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 a poštovní podací arch ze dne 12. 1. 2022 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022). Za účelem mimosoudního vymožení dluhu žalobkyně žalovaného ve dnech 21. 1. 2022, 2. 3. 2022 a 7. 4. 2022 upomínala telefonicky či písemně k zaplacení dluhu. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni vzniklé náklady ve výši 328 Kč (prokázáno výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). Právní zástupce žalobkyně žalovaného naposled před podáním žaloby upomenul o zaplacení jeho dluhu dopisem ze dne 2. 5. 2022 podaným k poštovní přepravě dne 4. 5. 2022 (předžalobní upomínka ze dne 2. 5. 2022 a podací arch ze dne 4. 5. 2022).
9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
10. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky.
11. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2048 věta prvá o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
13. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vzn
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.