11 C 332/2022-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 20. 6. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví jako zákonného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s ohledem na zjištění učiněné žalobkyní, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], č. technického průkazu [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 30. 9. 2020 do 14. 12. 2020, tj. po dobu 76 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období výzvou odeslanou dne 3. 2. 2021 s lhůtou k úhradě 30 dnů. Výzva byla žalovanému doručena dne 18. 2. 2021, žalovaný však na výzvu nereagoval a splatnost příspěvku tak nastala dne 19. 4. 2021. Žalobkyně požaduje, aby jí žalovaný uhradil dlužnou částku ve výši 5 240 Kč sestávající se ze zákonného příspěvku 4 940 Kč (tj. denní sazba příspěvku 65 Kč za 76 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno povinné ručení) a poplatku ve výši 300 Kč spojeného s mimosoudním uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od 20. 4. 2021 do zaplacení. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván upomínkou zaslanou mu dne 28. 2. 2022 a naposledy předžalobní upomínkou zaslanou mu dne 26. 4. 2022. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění a z nich dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný jako vlastník motorového vozidla tovární značky Audi typ A6, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 neměl v období od 30. 9. 2020 do 14. 12. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně mu proto výzvou ze dne 3. 2. 2021 vyměřila k zaplacení příspěvek do garančního fondu ČKP za 76 dní při sazbě příspěvku dle druhu vozidla 65 Kč, tj. 4 940 Kč spolu s náklady na uplatnění ve výši 300 Kč a vyzvala ho k úhradě do 60 dnů od doručení dopisu (zjištěné údaje o vozidle, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období za dne 3. 2. 2021 včetně informace o zásilce). Žalovaný na výzvu ani přes upomínky ze dne 13. 5. 2021, ze dne 10. 6. 2021, ani ze dne 28. 2. 2022 nereagoval a ničeho neuhradil (upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 13. 5. 2021 a ze dne 10. 6. 2021 včetně dodejky od žalovaného a informací o zásilkách a výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 28. 2 2022) Naposledy byl žalovaný žalobkyní upomínán prostřednictvím jejího zástupce předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2022 (předžalobní upomínka ze dne 26. 4. 2022 včetně podacího archu ze dne 26. 4. 2022 a sledování zásilky). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 8. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 9. Dle § 2a vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 10. Vzhledem k tomu, že vozidlo vlastněné žalovaným nemělo v období od 30. 9. 2020 do 14. 12. 2020 (76 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 65 Kč za každý den, kdy nebylo předmětné vozidlo pojištěno, spolu s náklady na uplatnění ve výši stanovené vyhláškou na 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku 5 240 Kč ani přes výzvy nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo na její úhradu. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. 11. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) 3 paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 189 Kč. 12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.