11 C 49/2022-58 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo povinné ručení k vozidlu [příjmení], [registrační značka] 01. K zániku pojištění došlo v důsledku neplacení pojistného, a to s účinky ke dni 2. 8. 2020. Za období od 13. 4. 2020 do 2. 8. 2020 včetně činí dlužné pojistné částku ve výši 2 873 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes výzvu žalobkyně a písemnou předžalobní upomínku jejího zástupce ze dne 10. 6. 2021. Žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení počínaje dnem 3. 8. 2020 do zaplacení. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Bulharska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 14 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky (čl. 17 citovaného nařízení). Dříve, než začalo jednání, vzala žalobkyně podanou žalobu zpět v části jistiny ve výši 2 873 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 673 Kč od 22. 11. 2022 do zaplacení, když žalovaný dne 21. 11. 2022 jistinu žalobkyni uhradil, a nadále žádá pouze zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 673 Kč od 3. 8. 2020 do 21. 11. 2022, tj. celkem ve výši 509 Kč. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“), v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně řízení částečně zastavil, jak je patrno z výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že byl návrh vzat částečně zpět ještě před prvním jednáním ve věci, soud dle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval stanovisko žalovaného. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 13. 1. 2020 pojistnou smlouvu o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno] s [registrační značka] 01 na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal k úhradě pojistného ve výši 8 828 Kč splatného čtvrtletně. Dopisem ze dne 11. 6. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužného pojistného splatného 13. 4. 2020 s upozorněním, neučiní-li tak do 31. 7. 2020, pojištění uplynutím dne 1. 8. 2020 zanikne. Jelikož žalovaný své povinnosti ze smlouvy nesplnil a pojistné řádně neuhradil, pojištění zaniklo ke dni 2. 8. 2020, o čemž žalobkyně žalovaného informovala. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky, naposledy předžalobní upomínkou svého zástupce ze dne 10. 6. 2021 odeslanou podle podacího archu téhož dne. Žalovaný však na upomínku a výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Bulharsko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z pojistných podmínek. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený dvěma pojistnými smlouvami v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve spojení s § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit sjednané pojistné, proto pojištění v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. zanikla a žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku dlužil částku pojistného ve výši celkem 2 873 Kč. Žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v nezpětvzatém rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v II. výroku rozsudku, a uložil žalovanému povinnost k úhradě příslušenství v kapitalizované výši 509 Kč, tj. úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 673 Kč od 3. 8. 2020 do 21. 11. 2022 v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má plně procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení (žalovaný zaplatil jistinu až po podání žaloby, čímž procesně zavinil zastavení řízení). Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 3 062 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč a za jeden úkon právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7 AT) za částečné zpětvzetí žaloby při sazbě mimosmluvní odměny 1 000 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč a 1 paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT), -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 462 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.