11 C 5/2022-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 22. 9. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 12. 2019 a smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 4. 12. 2020, které žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru částku 12 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 3. 1. 2021 částku 14 760. Této své povinnosti žalovaný včas a řádně nedostál, když částku 14 760 Kč původní věřitelce zcela neuhradil. V důsledku prodlení žalovaného s vrácením jistiny byl žalovaný povinen zaplatit původní věřitelce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Postoupená pohledávka činila 9 935 Kč a sestávala se z nesplacené jistiny 7 760 Kč, nesplacené smluvní pokuty 2 025 Kč a neuhrazených paušálních nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Po postoupení pohledávky uhradil žalovaný žalobkyni dne 15. 6. 2021 částku 2 000 Kč, kterou žalobkyně započetla na úrok z prodlení, smluvní pokutu, náklady spojené s vymáháním a naposledy na jistinu. Podanou žalobou žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení zbývající částky 7 387,43 Kč, kterou žalovaný doposud neuhradil, přestože byl k zaplacení vyzván před podáním žaloby upomínkou ze dne 1. 9. 2021, a to včetně zákonného úroku z prodlení od 16. 6. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listin předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný uzavřel dne 16. 12. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému označenému ve smlouvě jménem a příjmením, adresou, rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonním číslem a e-mailem poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 14 760 Kč do 30 dnů, tj. do 15. 1. 2020. Dne 4. 12. 2020 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru téhož čísla, kterou byly změněny a doplněny podmínky původní smlouvy o úvěru, především byla prodloužena lhůta splatnosti do 3. 1. 2021. Dle smluvních ujednání byl žalovaný v případě jeho prodlení s vrácením úvěru povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a náklady spojené s vymáháním ve výši 50 Kč za každou upomínku. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 16. 12. 2019 a smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 4. 12. 2020, obchodními podmínkami pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 16. 12. 2019 částku 12 000 Kč na bankovní účet žalovaného, ze kterého žalovaný uvedl ve smlouvě (prokázáno výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Žalovaný původní věřitelce ve lhůtě splatnosti neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k zaplacení jeho dluhu vyzývala upomínkami ze dne 28. 4. 2020, ze dne 26. 1. 2021 a ze dne 3. 2. 2021. K datu poslední výzvy dlužil žalovaný na jistině 12 000 Kč, na smluvním úroku 2 760 Kč, na smluvní pokutě 960 Kč a na poplatcích za upomínky 150 Kč (prokázáno upomínkami ze dne 28. 4. 2020, ze dne 26. 1. 2020 a ze dne 3. 2. 2021). 5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 7. 6. 2021 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 9 935 Kč (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 a společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně písemně oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2021 včetně podacího archu ze dne 11. 6. 2021). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 1. 9. 2021 podanou k poštovní přepravě dne 3. 9. 2021 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2021 a podacím archem ze dne 3. 9. 2021). 6. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že po postoupení pohledávky uhradil pouze dne 15. 6. 2021 částku 2 000 Kč a zůstal žalobkyni dlužen částku 7 387,43 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne 16. 6. 2021 do zaplacení. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 1. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2048 věta prvá o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 12 000 Kč skutečně poskytla, avšak žalovaný ji právní předchůdkyni žalobkyně zcela nevrátil, pročež mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně sjednanou smluvní pokutu a včetně poplatků za zaslané upomínky. Po postoupení pohledávky na žalobkyni a částečné úhradě žalovaného dluží žalovaný žalobkyni nadále na jistině částku 7 387,43 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve I. výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 20 Kč a -) 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), -) to vše zvýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 189 Kč. 11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.