11 C 8/2022-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 9. 3. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 036 Kč s odůvodněním, že žalovaný dne 7. 4. 2020 ve stavební buňce pro sociálně slabé v [obec] fyzicky napadl poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného dne 10. 3. 1980 (dále jen„ poškozený“) a způsobil mu zranění, které si vyžádalo ošetření v nemocnici [obec]. Žalovaný se v přestupkovém řízení Města Třeboň [číslo jednací] ke svému činu doznal a byl příkazem na místě uznán vinným. Žalobkyně za zdravotní péči poskytnutou poškozenému uhradila 10 036 Kč. Tuto částku je žalobkyně oprávněna po žalovaném vymáhat, ten však doposud ani přes předžalobní výzvu zaslanou mu dne 24. 11. 2020 neuhradil žalobkyni ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění a z nich dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný dne 7. 4. 2020 v čase od 19:30 do 19:35 ve stavební buňce pro bezdomovce udeřil poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného dne 10. 3. 1980 (i dále jen„ poškozený“) a způsobil mu zranění vyžadující si lékařské ošetření v nemocnici [obec]. Žalovaný byl v řízení vedeném městem Třeboň pod [číslo jednací] [číslo] uznán vinným spácháním přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb. Věc byla vyřízena na místě zaplacením blokové pokuty žalovaným. Právní moc rozhodnutí nastala dne 6. 5. 2020 (prokázáno oznámením Policie ČR, Krajského ředitelství Jihočeského kraje, Územního obvodu [obec], Obvodního oddělení [obec] o zranění osoby ze dne 16. 4. 2020 a podáním zprávy Městského úřadu Třeboň o výsledku přestupkového řízení). Žalobkyně uhradila náklady léčení poškozeného, který byl jejím pojištěncem, ve výši 10 036 Kč a se svým regresním nárokem v této výši se na žalovaného obrátila dopisem ze dne 24. 11. 2020 s lhůtou k plnění do 15 dnů od doručení dopisu (prokázáno vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení, výzvou k zaplacení náhrady nákladů ze dne 24. 11. 2020 včetně dodejky od žalovaného). Žalovaný neuhradil do podání žaloby ničeho. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Podle odstavce 2 téhož ustanovení jsou pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. 7. Žalobkyně vynaložila v důsledku protiprávního jednání žalovaného vůči svému pojištěnci náklady na jeho léčbu ve výši 10 036 Kč a vzniklo jí tak právo na náhradu těchto vynaložených nákladů vůči žalovanému. Svůj nárok žalobkyně vůči žalovanému uplatnila v souladu s § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Na výzvu žalobkyně žalovaný nikterak nereagoval, ač mu výzva byla řádně doručena, a zůstal žalobkyni dlužen žalovanou částku. Soud tak žalobě výrokem I. zcela vyhověl co do žalované částky a vzhledem k prodlení žalovaného s jejím zaplacením i co do zákonného úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal soud plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 700 Kč spočívajících v žalobkyní zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 3 úkony (převzetí a příprava, výzva k plnění, sepsání žaloby) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. 9. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena jako třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.