11 C 83/2022-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Návrhem podaným k soudu dne 4. 11. 2021 se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené ústně, na jejímž základě předal žalobce žalovanému v hotovosti částku 9 000 Kč a žalovaný se mu zavázal finanční prostředky vrátit. Existenci tohoto závazku a převzetí částky žalovaný písemně potvrdil dne 28. 3. 2019. Žalovaný měl částku žalobci vrátit v co nejkratší době, nejpozději do 6 měsíců, dostal se však s její úhradou do prodlení. Žalobce byl ochoten přijmout i splátkový kalendář. Dluh měl být uhrazen v pěti splátkách po 2 000 Kč, poslední splátka pak 1 000 Kč, počínaje měsícem květen 2021. Žalobce marně žalovaného vyzýval k zaplacení svého dluhu. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobcem dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný podepsal dne 28. 3. 2019 listinou, v níž potvrdil, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 9 000 Kč (listina ze dne 28. 3. 2019). Dlužná částka měla být uhrazena formou splátek, vždy do příslušného kalendářního měsíce s první splátkou splatnou v květnu 2021 (sms komunikace). Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne 4. 10. 2021 odeslaným téhož dne (předžalobní upomínka). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o zápůjčce, podle které žalobce žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 9 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit, což stvrdil svým podpisem. Zápůjčka měla být vrácena nejpozději v pravidelných měsíčních splátkách počínaje měsícem květen 2021. Žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku a žalobce tak má nárok na nesplacenou zápůjčka ve výši 9 000 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, a uložil žalovanému povinnost k úhradě výše uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení ve z dlužné částky od 16. 5. 2021 do zaplacení. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobce, který měl ve věci plný úspěch, právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši 6 934 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), přičemž podle § 7 AT činí z tarifní hodnoty 9 000 Kč sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 1 500 Kč, -) odměnou za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 134 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.