13 C 110/2022-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 8 212 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka], nákladní automobil do 3,5 t, za dobu od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021 (ohledně uvedeného vozidla nebyla podle žalobkyně uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a souhlas žalovaného soud předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl provozovatelem vozidla [registrační značka] (nákladní automobil do 3,5 t), v době od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil ani k výzvě žalobkyně (byl dvakrát písemně vyzýván žalobkyní). Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejich zaplacení byl žalovaný též písemně vyzván. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 3. 2. 2022. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 citovaného zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše příspěvku činí 86 Kč za každý den porušení povinnosti (§ 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 4 citovaného zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč (§ 2a shora uvedené vyhlášky). 6. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. byl žalovaný jako provozovatel vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Za období od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021 nebyla pojistná smlouva uzavřena. Žalobkyni proto podle § 4 odst. 1, 4 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na příspěvek ve výši 86 Kč denně podle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 7. Splatnost příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek nastala v souladu s § 4 odst. 7 citovaného zákona marným uplynutím 30. dne ode dne doručení výzvy. 8. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky vlastního příspěvku a z částky nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, přičemž jeho výše byla určena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. 10. Ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud právo na náhradu nákladů řízení za použití § 150 o.s.ř. ve výši zaplaceného soudního poplatku 400 Kč. Odměna právního zastoupení nebyla žalobkyni přiznána, neb tuto nemá soud v daném případě v návaznosti na ostatní projednávané věci téže žalobkyně za náklad účelně vynaložený. Resp. žalobkyně jen s minimálním časovým odstupem opakovaně podává žaloby proti témuž žalovanému, a to pro splatné pohledávky, které lze uplatnit jednou jedinou žalobou. Tímto postupem žalobkyně opakovaně nedůvodně navyšuje náklady řízení. Ve věci týchž účastníků vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 183/2022 byly žalobkyni přiznány náklady řízení v plné výši včetně odměny právního zastoupení (další řízení, kde byla přiznána pouze náhrada soudního poplatku, bylo vedeno pod sp. zn. 13 C 74/2022, sp. zn. 13 C 79/2022), pročež již v této žalobě mohly být zahrnuty veškeré pohledávky uplatněné touto pozdější žalobou. Vedle uvedeného si je soud vědom možného spojení žalob ke společnému projednání a rozhodnutí v rámci soudního řízení, nicméně ne vždy je takový postup ku prospěchu věci, když každé takové procesní rozhodnutí činěné bezprostředně před vyhlášením meritorního rozhodnutí v jedné ze spojovaných věcí působí v daný okamžik zbytečné průtahy ve věci. Současně se soud domnívá, že je též na samotné žalobkyni ctít zásadu hospodárnosti řízení. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 11. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.