13 C 301/2021-92 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je zaplacení částky 2 414 Kč (se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 214 Kč za období od [datum] do zaplacení) jako dlužného pojistného za období od [datum] do [datum] na základě pojistné smlouvy o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání [číslo] která měla být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným dne [datum]. Žalovaný se zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně pojistné ve výši 6 376 Kč splatné ročně vždy k 16. dni 5. měsíce roku. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, došlo ke dni [datum] k zániku pojištění. Žalovaná dlužnou částku neuhradil ani poté, co k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný je státním občanem [země], ve věci se jedná o závazek z pojistné smlouvy, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). Žalovanému byl usnesením ze dne 18. 1. 2020, č.j. [číslo jednací] ustanoven z důvodu neznámého pobytu opatrovník. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne [datum] prostřednictvím opatrovníka, který uvedl, že s nárokem, jenž byl proti žalovanému uplatněn, nesouhlasí a neuznává jej v celé jeho výši. Opatrovník žalovaného považuje žalobu za neopodstatněnou bez řádného prokázání pasivní legitimace žalovaného a především jeho řádně identifikace s tím, že listinné důkazy považuje za neprůkazné k existenci výše a odůvodněnosti nároku uplatněného proti žalovanému. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po zhodnocení listinných důkazů předložených žalobkyní (účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali„ pojistnou smlouvu o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání [číslo]“. Jako počátek pojištění je ve smlouvě uveden den [datum], jako roční pojistné částka 6 376 Kč, jako pojistná doba neurčitá. Žalovaný nehradil pojistné za období za období od [datum] do [datum]. Žalovanému byl dopisem ze dne [datum] oznámen zánik pojištění ke dni [datum]. Žalovanému byla dne [datum] a [datum] zaslána předžalobní upomínka na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě, žalovaný však neuhradil nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by žalovanou částku uhradil). S účinností ke dni [datum] převedla žalobkyně jako předávající pojišťovna pojistný kmen ze žalobkyně na novou žalobkyni, společnost [právnická osoba], [IČO], a to na základě notářského zápisu o převodu pojistného kmene ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. <b>Po právní stránce soud věc posoudil následovně:</b> Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“. Žalovaný jako pojistník se ve smlouvě zavázal hradit roční pojistné ve sjednané výši 6 376 Kč. Za období od [datum] do [datum] žalovaný pojistné neuhradil, a to ani po výzvě. Žalobkyně jako pojistitel má proto právo na sjednané pojistné za uvedené období ve výši 2 214 Kč. Žalobkyně má dále nárok na částku 200 Kč, představující smluvně sjednaný poplatek za odeslání upomínky k úhradě dlužné částky. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti (srov. § 2783 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (srov. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to za období od [datum] do zaplacení (za které žalobkyně úrok z prodlení požaduje). Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).