14 C 148/2022-28 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 9 169,32 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná požádala dne 14. 4. 2021 právní předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], prostřednictvím žádosti o úvěr [číslo] o poskytnutí úvěru, přičemž akceptací této žádosti došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou k uzavření smlouvy, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr [číslo] ve výši 8 893 Kč, a žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 25,23 % ročně ve sjednaných 48 měsíčních splátkách po 310 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, pročež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 28. 2. 2022 zesplatnila a žalované tím vznikla povinnost jednorázově uhradit celkovou částku ve výši 9 169,32 Kč, sestávající z jistiny ve výši 8 442,90 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 56,42 Kč a pojistného ve výši 70 Kč. A dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 862,07 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná k zaplacení žalované částky písemně vyzvána předžalobní výzvou. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě v poskytnuté lhůtě 10 dnů nevyjádřila, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil následující. Z žádosti/smlouvy o úvěru a rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb a akceptace návrhu smlouvu bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela dne 14. 4. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru, jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8 893 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala splatit poskytnuté peněžní prostředky ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 310 Kč, splatných každého 17. dne v měsíci. V každé splátce byla zahrnuta i úhrada úroku ve sjednané výši 25,23 % ročně. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, která v žádosti uvedla, že je vdaná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, pracuje u zaměstnavatele společnosti [právnická osoba] na pozici technik, mistr s čistým příjmem ve výši 40 000 Kč, s celkovými příjmy domácnosti ve výši 67 000 Kč, celkovými náklady domácnosti ve výši 21 000 Kč a dalšími finančními závazky ve výši 5 900 Kč. Z čl. VII smlouvy pak soud ověřil, že v případě prodlení s úhradou splátek byla žalovaná povinna hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč a poplatky za odeslané upomínky ve výši 100 Kč. Z přehledu čerpání úvěru soud zjistil, že žalovaná čerpala finanční prostředky dne 23. 4. 2021, přičemž splátky řádně a včas nehradila, dlužná částka ke dni 18. 1. 2022 tak činila částku 10 031,39 Kč. Dlužnou částku tvoří jistina, úroky ve výši 862,07 Kč, poplatky ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 56,42 Kč a pojistné ve výši 70 Kč. 5. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 25. 1. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení se splacením úvěru od smlouvy o úvěru odstoupila a prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 28. 2. 2022 a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 10 032 Kč k témuž dni. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 3. 2022 a potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení soud zjistil, že práva z pohledávky za žalovanou byla převedena na žalobkyni. 7. Z oznámení ze dne 23. 3. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované písemně oznámila postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo]. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 14 656,80 Kč s úrokem z prodlení. 9. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 8 893 Kč, a dále závazek žalované čerpané prostředky vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 310 Kč, včetně úroku, pojistného a dalšího příslušenství. Svému závazku žalovaná nedostála, po zesplatnění úvěru a postoupení pohledávky na žalobkyni nadále dluží žalobkyni žalovanou částku ve výši 9 169,32 Kč, sestávající z jistiny ve výši 8 442,90 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 56,42 Kč a pojistného ve výši 70 Kč. A dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 862,07 Kč. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle § 2048 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně prokázala právní důvod i výši žalované částky, svou aktivní legitimaci a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovanou, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výše žalované částky nebyla v řízení nikterak rozporována. S ohledem na prodlení žalované s peněžitým plněním náleží žalobkyni též úhrada smluvního úroku z prodlení ve výši 25,23 % ročně a úroku z prodlení dle § 1970 o. z., přičemž jeho výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. Rozpor s dobrými mravy v souběžném přiznání smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení soud neshledal. Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s § 2048 o. z. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. 17. Žalovaná je v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni shora vyčíslenou náhradu nákladů řízení k rukám jejího právního zástupce. 18. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.