15 C 64/2022-33 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 043 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že s žalovaným po jeho registraci na internetových stránkách [webová adresa] a na základě jeho žádosti uzavřela dne 12. 5. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 113 Kč nejpozději dne 26. 5. 2021. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 12. 5. 2021 převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný ve lhůtě splatnosti úvěr ani poplatek neuhradil, žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč od 27. 5. 2021 do 28. 11. 2021 v celkové výši 930 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho, ač byl žalobkyní k zaplacení dlužné částky vyzván. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 12. 5. 2021 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal ve lhůtě 14 dnů vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 113 Kč Smluvní strany si dále v článku IX. v odst. 1 pod písm. a) dohodly pro případ prodlení úvěrovaného, že úvěrovaný je povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení, je-li úvěrovaný v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Žalobkyně dne 12. 5. 2021 převedla peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že ve lhůtě splatnosti a ani poté neuhradil ničeho, pročež mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 930 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 11. 2021 žalobkyně doložila, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky, a to i upomínkou zaslanou na e-mail žalovaného uvedený ve smlouvě. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., kdy se žalobkyně zavázala, že poskytne žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do částky 5 000 Kč a žalovaný se jí zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok z úvěru ve sjednané lhůtě. Žalobkyně si svoji smluvní povinnost splnila, když žalovanému poskytla jím požadované peněžní prostředky, avšak žalovaný nikoliv. Pro případ prodlení žalovaného se splněním svého závazku byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta dle § 2048 o. z., jejíž výši soud nepovažoval za nepřiměřenou. Žalovaný nadále dluží žalobkyni částku 5 000 Kč včetně sjednaného poplatku ve výši 1 113 Kč, smluvní pokutu ve výši 930 Kč a částku úroku z prodlení, o kterou se dluh žalovaného zvyšuje každým dnem jeho prodlení se zaplacením. Právo žalobkyně požadovat zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Žalobkyně prokázala právní důvod i výši dlužných částek a zcela po právu tak nárokovala své pohledávky za žalovaným. Soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalovaných částek, tak i co do zákonného úroku z prodlení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 043 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.