16 C 331/2020-59 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 062,13 Kč s příslušenstvím jako dlužného pojistného za období od 1. 2. 2019 do 22. 5. 2019 a dlužného poplatku za upomínku ve výši 200 Kč na základě pojistné smlouvy [číslo] která měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Po zhodnocení listinných důkazů předložených žalobkyní (účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 1. 2. 2018 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Následně uzavřeli dohodu o změně pojistné smlouvy. Ve smlouvě (dohodě o změně) je uvedeno, že pojistná smlouva se uzavírá na dobu neurčitou, počátek pojištění je 1. 2. 2018, roční pojistné činí 3 414 Kč, hradí se ročně vždy k 1. 2. každého roku. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění, dopis o zániku pojištění a předžalobní upomínka. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil nic. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“. Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné ve výši uvedené výše. Za období od 1. 2. 2019 do 22. 5. 2019 žalovaný pojistné neuhradil, a to ani po výzvě; pojistitel má proto právo na poměrnou část ročního pojistného za uvedené období. Žaloba o zaplacení 1 062,13 Kč je proto po právu. Žalobkyně odeslala žalovanému upomínku k úhradě dluhu, v souladu se smlouvou a sazebníkem poplatků jí proto náleží poplatek za odeslání upomínek, rovněž v části žádající zaplacení částky 200 Kč je proto žaloba po právu. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky (srov. § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč; z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (což je soudu známo z úřední činnosti) a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. O odměně opatrovníka ustanoveného v řízení žalovanému podle § 29 odst. 3 o. s. ř. soud rozhodl v souladu s § 140 odst. 2 o. s. ř. a přiznal odměnu ve výši 1 573 Kč – opatrovníkovi náleží odměna za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení; § 11 odst. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) ve výši 1 000 Kč (§ 7, § 8 odst. 1 advokátního tarifu; po zohlednění závěrů vyjádřených Ústavním soudem v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19 ze dne 24. 9. 2019 soud neaplikoval § 9 odst. 5 advokátního tarifu), paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 2 advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty z uvedených částek ve výši 273 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).