16 C 57/2022-26 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení ve výroku uvedené částky s úrokem z prodlení. V žalobě uvedla následující: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 16. 12. 2020 distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 25 800 Kč a žalovaný se je zavázal splácet měsíčními splátkami ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimálně však ve výši 300 Kč O výši splátky byl žalovaný vždy informován měsíčním výpisem. Současně se žalovaný zavázal k úhradě poplatku za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, který celkem činí 5 160 Kč, a úroku ve výši 20 % měsíčně z čerpaných peněžních prostředků, který celkem činí 18 484 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky bezhotovostně na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky včas a řádně nevrátil, za prodlení s úhradou dluhu byly účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, celkem částka 363 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku 45 007 Kč neuhradil, stal se dluh žalovaného splatný v celém rozsahu a od 1. 5. 2021 je žalovaný v prodlení s úhradou celé částky. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou. Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, mj. ověřovala příjmy žalovaného podle jeho výplatních pásek a potvrzení o příjmu. Žalovaný uvedl, že má výdaje ve výši 5 000 Kč, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 29 878 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena (podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.). 3. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů (souhlas žalovaného soud předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., když žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil). 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Účastníci uzavřeli dne 16. 12. 2020 za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 50 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky v celkové výši 25 800 Kč žalobkyni splácet ve splátkách ve výši 1/5 částky dlužné jistiny k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však částkou ve výši 300 Kč (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 16. 12. 2020). Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie občanského průkazu (prokázáno kopií občanského průkazu). Peněžní prostředky ve výši 25 800 Kč žalobkyně žalovanému poskytla na jeho účet č. [bankovní účet], a to dne 16. 12. 2020 částku 2 000 Kč a 3 000 Kč, dne 18. 12. 2020 částku 10 000 Kč a 5 000 Kč, dne 13. 1. 2021 částku 800 Kč a dne 1. 2. 2021 částku 5 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu za období od 1. 12. 2020 do 31. 12. 2020, za období od 1. 1. 2021 do 29. 1. 2021 a za období od 30. 1. 2021 do 26. 2. 2021). Žalovaný byl za čerpání peněžních prostředků povinen podle smlouvy zaplatit poplatek ve výši 5 160 Kč odpovídající 20 % z čerpané částky. Žalovaný byl dále podle smlouvy povinen zaplatit žalobkyni úrok ve výši 20 % měsíčně z čerpaných peněžních prostředků, tedy celkem částku 18 484 Kč. Z bodu 6.6 smlouvy zjistil soud oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení se zaplacením jeho dluhu. Celkem žalobkyně vyčíslila účelně vynaložené náklady v částce 363 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru, úrok a účelně vynaložené náklady se na konci každého kalendářního měsíce stávaly dle smlouvy součástí jistiny (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo]). Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, mj. ověřovala příjmy žalovaného podle jeho výplatních pásek a potvrzení o příjmu. Žalovaný uvedl, že má výdaje ve výši 5 000 Kč, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 29 878 Kč (prokázáno výplatnými páskami a potvrzením o příjmu ze dne 26. 11.2020). O výši měsíční splátky a splatnosti byl žalovaný vždy informován měsíčním výpisem. Ke dni 10. 1. 2021 činil dluh žalovaného 24 000 Kč, ke dni 10. 2. 2021 částku 26 160 Kč, ke dni 10. 3. 2021 částku 29 695 Kč, ke dni 12. 4. 2021 částku 35 894 Kč, ke dni 10. 5. 2021 částku 43 119 Kč, ke dni 10. 6. 2021 částku 43 828 Kč, ke dni 10. 7. 2021 částku 45 007 Kč (prokázáno výpisem k revolvingovému úvěru ze dne 11. 1. 2021, 10. 2. 2021, 10. 3. 2021, 12. 4. 2021, 10. 5. 2021, 10. 6. 2021, 13. 7. 2021 a 10. 8. 2021). Žalovaný celkem uhradil částku 4 800 Kč (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více). V bodě 6.5 smlouvy je sjednáno, že pokud žalovaný nebude hradit řádně a včas, pro prodlení žalovaného delší než 60 dnů se úvěr stane bez dalšího zcela splatným (prokázáno smlouvou o úvěru). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 9. 9. 2021 (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 9. 9. 2021 a podacím archem z téhož dne). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 7. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 ve spojení s § 1751 odst. 1 a § 1820 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“). Smlouva byla uzavřena po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně svou smluvní povinnost splnila a poskytla žalovanému požadované peněžní prostředky v celkové výši 25 800 Kč, žalovaný svůj závazek hradit splátky úvěru dle smlouvy neplnil, uhradil celkem pouze částku 4 800 Kč. Úvěr se tak podle smlouvy stal v důsledku prodlení žalovaného zcela splatným. Sjednané smluvní poplatky ve výši 5 160 Kč neshledal soud rozpornými se zákonem, rovněž tak sjednaný smluvní úrok ve výši 18 484 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s prodlením v celkové výši 363 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně prokázala právní důvod i výši žalované částky a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovaným, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud uložil žalovanému též povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, a to podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 979 Kč, které tvoří mimosmluvní odměna advokáta v plné výši za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) ve výši 1 500 Kč podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (tj. 500 Kč za jeden úkon právní služby), tři režijní paušály po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, daň z přidané hodnoty z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 801 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 9. Podmínky pro přiznání nižší náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu má soud za splněné, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. 10. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.