19 C 261/2022-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu dne 13. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 345,89 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 3. 2. 2015, kterou se žalovaným uzavřela žalobkyně, a na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a služby s tím související do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], [číslo] a žalovaný se zavázal za to hradit žalobkyni regulovanou cenu. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou svých závazků. Za období od 1. 9. 2020 do 1. 10. 2020 žalobkyně fakturou vyúčtovala za poskytnuté služby cenu 40 345,89 Kč, přičemž žalovaný neuhradil ničeho. Tato faktura byla splatná dne 5. 11. 2021. Žalovaný celkovou dlužnou částku ve výši 40 345,89 Kč neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 2. 5. 2022. Žalobkyně vedle žalované částky požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný se ohledně tohoto procesního postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 3. 2. 2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu a služby s tím související do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], [číslo], a závazek žalovaného hradit za odebranou elektřinu a služby sjednanou cenu, a to prostřednictvím zálohových plateb. Nedílnou součástí smluv byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a Ceník (prokázáno citovanou smlouvou, Všeobecnými obchodními podmínkami a Ceníkem). Na základě žádosti byla smlouva z důvodu ukončení odběru ukončena, přičemž výpovědní lhůta činila 3 měsíce a počala běžet prvního dne následujícího kalendářního měsíce po doručení písemné výpovědi žalobkyni (prokázáno žádostí o ukončení smlouvy ze dne 18. 9. 2020). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou zálohové platby splatné dne 5. 11. 2021 ve výši 40 345,89 Kč, (prokázáno vyúčtováním za elektřinu, daňovým dokladem [číslo]). Jelikož žalovaný dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil, byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k její úhradě předžalobní výzvou (prokázáno výzvou k plnění ze dne 2. 5. 2022 a podacím archem). 5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kterou se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektrickou energii do sjednaného odběrného místa a zajistit služby s tím související a žalovaný se za to zavázal platit žalobkyni dohodnutou cenu, a to prostřednictvím zálohových plateb. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes upomínku žalobkyně účtovanou částku neuhradil, vzniklo žalobkyni právo domáhat se svého nároku soudní cestou. Jelikož žalovaný dlužnou částku ve výši 40 345,89 Kč nezaplatil řádně a včas, ocitl se ve smyslu § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s úroky z prodlení. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení jdoucích ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky do zaplacení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a svého nároku se domáhala tzv. formulářovou žalobou, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 792 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 614 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 345,89 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.