19 C 35/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 19. 11. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2 475,02 Kč a částky 1 155,6 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru č. B0001816003694074 ze dne 10. 12. 2019 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) žalované úvěr ve výši 3 800 Kč, a to převodem na účet, jenž byl spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 149,98 Kč splatný dne 9. 1. 2020 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky [webová adresa], kde si žalovaná vytvořila profil a zažádala o poskytnutí úvěru. Ve smlouvě byla též sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou byla žalovaná v prodlení. Současně byl sjednán smluvní úrok. Jelikož žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, byla povinna zaplatit žalobkyni vedle nesplacené jistiny úvěru (2 475,02 Kč) i smluvní pokutu ve výši 1 155,60 Kč, smluvní úroky ve výši 973,73 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 338,37 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a zákonný úrok z prodlení od 20. 7. 2021 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 27. 7. 2021. Žalovaná uhradila žalobkyni částku ve výši 7 500 Kč. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2021. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru č. B0001816003694074 ze dne 10. 12. 2019, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z potvrzení o platbě ze dne 10. 12. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na účet č. [bankovní účet] dne 10. 12. 2019 jednorázový a bezúčelový úvěr ve výši 3 800 Kč. Žalovaná se zavázala částku ve výši 7 949,98 Kč, představující úvěr (3 800 Kč) a poplatek za poskytnutí úvěru (4 149,98 Kč) vrátit do 9. 1. 2020. Současně byl sjednán úrok ve výši 40 % ročně. Žalovaná se zavázala celkovou částku uhradit 1 splátkou. V případě prodlení s úhradou se žalovaná zavázala uhradit jistinu úvěru, účelně vynaložené náklady, úrok, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 5. Z dokumentu, ze kterého vyplývají zaplacené částky ze strany žalované a ve kterém jsou uvedeny údaje o její majetkové situaci, má soud za prokázané, že žalovaná celkem uhradila částku ve výši 7 500 Kč O majetkové situaci žalované je v tomto dokumentu uvedeno, že žalovaná je zaměstnána na plný úvazek, její příjem činí 18 200 Kč a výdaje 8 750 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z přílohy k této smlouvě ze dne 19. 7. 2021, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 7. 2021 a poštovního podacího archu z téhož dne má soud za prokázané, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou z předmětné smlouvy o úvěru byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne 27. 7. 2021. 7. Soud má dále za prokázané, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k úhradě dlužné částky (výzva ze dne 10. 8. 2021 a 6. 9. 2021). Z výzvy před podáním žaloby ze dne 1. 11. 2021 a z poštovního podacího archu ze dne 2. 11. 2021 soud naznal, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána i předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně. 8. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky má soud za prokázané, že účelně vynaložené náklady, které žalobkyně požaduje, sestávají z poplatků za 3 úkony (dopis a dvě cesty pověřeného terénního pracovníka). 9. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, když schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr vůbec neověřila, resp. neprokázala, že by tuto schopnost žalované skutečně řádně ověřila. Žalobkyně pouze uvedla, že žalovaná před poskytnutím úvěru uvedla výši a typ jejího příjmu a výši výdajů. Žalobkyně však nepředložila důkazy k těmto tvrzením, ani netvrdila, na základě jakých podkladů příjmy a výdaje žalované zkoumala. Za této situace soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nemohla získat reálnou představu o majetkové situaci žalované. 10. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (viz rozsudek Druhého senátu Soudního dvora Evropské unie, bod 34 a 46, ze dne 5. 3. 2020, ve věci sp. zn. C -679/18, OPR- Finance s. r. o. vs. GK). 11. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované však soud vyčíslil částkou 0 Kč, když právní předchůdkyně poskytla žalované částku ve výši 3 800 Kč (jistina úvěru) a žalovaná uhradila celkem částku 7 500 Kč, tedy přeplatila částku jistiny úvěru téměř dvojnásobně. V předmětné smlouvě o úvěru navíc byl sjednán smluvní úrok ve výši 4 149,98 Kč. Jistina úvěru činila 3 800 Kč. Žalovaná na poplatku uhradila částku 3 700 Kč. Soud proto nepřihlédl ke způsobu započtení jednotlivých plateb na úhradu jistiny, a to z důvodu, že uhrazená částka odpovídá výši jistiny a úroku ve výši 97 %. Soud i z tohoto důvodu celou žalobu zamítl, jelikož považuje za nemravné přiznat další platby, když žalovaná již uhradila částku vyšší, než byla samotná poskytnutá jistina. 12. Ve věci měla plný úspěch žalovaná, které však v tomto řízení - podle obsahu spisu - žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.