20 C 300/2022-73 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 048,16 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 25. 7. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti [právnická osoba] (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu této společnosti převedena na společnost [právnická osoba]), smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši 21 500 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 321,43 Kč. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne 25. 9. 2019. Souhrnný poplatek zahrnoval úrok z úvěru, poplatek za správu úvěru a případně poplatek za uzavření smlouvy a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného porovnáním výše jeho měsíčního příjmu s výší úvěru. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když uhradil pouze částku 42 160 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla ve výši 20 660 Kč na jistinu a ve výši 21 500 Kč na poplatek. K úhradě tak žalovanému zůstala na jistině částka 4 340 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky byl žalovaný povinen platit právní předchůdkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, který za období od 26. 9. 2019 do 11. 6. 2021 narostl na částku 741,96 Kč a sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, která za totéž období narostla na částku 2 708,16 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 5. 8. 2021. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 340 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ke dni 11. 6. 2021 v částce 741,96 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 708,16 Kč, nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 434 Kč (náklady na upomínky, osobní návštěva) a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 20. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.) bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Z žalobkyní předložených listin, a to formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 25. 7. 2018 a předpisu splátek má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 25. 7. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 20 500 Kč, a to ve 14 splátkách po 3 250 Kč splatných každého 25. dne v měsíci, tj. do 25. 9. 2019 Náklady spotřebitelského úvěru se skládaly z úroku z úvěru ve výši 28 % ročně, poplatku za správu úvěru ve výši 5 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále soud ze smlouvy ověřil, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný původní věřitelkou seznámen se svými právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že uhradil na svůj dluh pouze částku 42 160 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla na jistinu ve výši 20 660 Kč a na celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 21 500 Kč. Na jistině tak zůstala žalovanému k zaplacení částka 4 340 Kč. 5. Finanční analýzou, credit scoringem, podnájemní smlouvou, pracovní smlouvou ze dne 30. 10. 2017 uzavřenou žalovaným jako zaměstnancem a [právnická osoba], s.r.o., jako zaměstnavatelem, výplatními páskami za měsíce březen až květen 2018 a stvrzenkami potvrzujícími úhradu nájemného za měsíce únor až červen 2018 žalobkyně doložila, že její právní předchůdkyně zkoumala před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného ověřením jeho měsíčního příjmu a měsíčních nákladů. 6. Notářským zápisem NZ [číslo] [rok], [spisová značka] sepsaným dne 27. 9. 2018 JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] žalobkyně prokázala, že původní věřitelka, [právnická osoba], dne 6. 9. 2018 uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu o prodeji části závodu, na jejímž základě byla část závodu původní věřitelky převedena na společnost [právnická osoba] Přílohou smlouvy o postoupení pohledávek č. [anonymizováno] [číslo], potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne 30. 7. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021 včetně podacího archu a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 8. 2021 má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému společností [právnická osoba], i žalobkyní písemně oznámeno. 7. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání ze dne 22. 11. 2021 má soud za prokázané, že za účelem mimosoudního řešení dluhu žalovaného navštívil pověřený pracovník žalobkyně podvakrát žalovaného v místě jeho bydliště, resp. na adrese uvedené žalovaným ve smlouvě. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 10. 2021 a poštovním podacím archem žalobkyně doložila, že její právní zástupce žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky. 8. Na základě provedených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl uzavřen závazkový vztah, kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit společně se sjednaným poplatkem ve sjednané lhůtě splatnosti. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když peněžní prostředky včas a řádně nevrátil a po postoupení pohledávky na žalobkyni jí nadále dluží na jistině částku 4 340 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 708,16 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období 26. 9. 2019 do 11. 6. 2021) a příslušenstvím – zákonný úrok z prodlení ve výši 741,96 Kč (kapitalizovaný za období 26. 9. 2019 do 11. 6. 2021) a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 20. 7. 2021 do zaplacení. <i>9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrujíc zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 2048 věta prvá o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 13. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně prokázala právní důvod i výši žalované částky a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovaným, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Smluvní pokutu nehodnotil soud jako nepřiměřenou, když její kapitalizovaná výše odpovídá primární povinnosti žalovaného, pro jejíž utvrzení byla sjednána. Výše nákladů spojených s vymáháním pohledávky odpovídá výši obvyklých nákladů spojených s vymáháním pohledávky po splatnosti a žalobkyně má na jejich zaplacení nárok dle § 513 o.z. Žalobkyně výši těchto nákladů dostatečně doložila. Právo žalobkyně požadovat zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., výše úroku z prodlení je dána nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Ve věci zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal výrokem II. právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení žalobkyně se tak sestávají ze soudního poplatku 400 Kč, z paušální odměny za zastupování advokátem dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 200 Kč, ze 3 režijních paušálů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni