21 C 94/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne 6. 6. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že [územní celek] je vlastníkem budovy [adresa], na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Hořovice, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] [územní celek] pak zřizovací listinou ze dne 7. 6. 2013 zřídilo příspěvkovou organizaci – žalobkyni, které byla mj. předána k hospodaření i uvedená budova. Žalobkyně uzavřela dne 31. 12. 2014 s žalovanou nájemní smlouvu na dobu neurčitou s účinností od 1. 1. 2015, v níž se žalovaná zavázala platit nájemné ve výši 2 312 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 3 698 Kč měsíčně, vše nejpozději do 25. dne daného měsíce. Vzhledem k tomu, že však uvedené platby nehradila řádně, vznikl jí dluh ve výši 137 991 Kč, který dne 31. 1. 2018 písemně uznala s tím, že jej bude od února 2018 splácet v měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných každého 15. dne každého měsíce pod ztrátou výhody splátek. Dne 4. 4. 2018 došlo k ukončení nájemní smlouvy. Splátky na základě uznání dluhu byly žalovanou hrazeny řádně až do dubna 2019. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána dopisem ze dne 18. 3. 2022. Zesplatnění dluhu jí pak bylo oznámeno dopisem z 16. 5. 2022, doručovaným 18. 5. 2022, který se však vrátil jako nedoručený. Splatnost dluhu tak nastala dne 28. 5. 2022. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná naposledy vyzvána předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně z 16. 5. 2022. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci. 5. Vlastnické právo ke stavbě [adresa] stojící na pozemku [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí] (dále jen jako„ nemovitost“), vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v [stát. instituce], [stát. instituce] má [územní celek] (prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí). Žalobkyně byla zřízena jako příspěvková organizace [územní celek] dne 7. 6. 2013 s předmětem činnosti mj. spočívajícím ve správě a údržbě majetku města s oprávněním město jako vlastníka bytů ve společenství vlastníků zastupovat a na smluvním podkladě působit jako správce takto vzniklých společenství vlastníků a hospodařit s vymezeným svěřeným majetkem, mezi který patří i nemovitost (prokázáno ze zřizovací listiny [územní celek] ze dne 7. 6. 2013 a přílohy [číslo] k této listině). Žalobkyně za město Hořovice uzavřela dne 31. 12. 2014 nájemní smlouvu se žalovanou jako nájemnicí o pronájmu bytu [číslo] v nemovitosti, a to na dobu neurčitou s účinností od 1. 1. 2015 za nájemné včetně záloh na služby (el. energie, vodné a stočné, teplo, [anonymizována dvě slova], plyn, odvoz TKO) ve výši uvedené ve výpočtovém listu, který byl nedílnou součástí smlouvy, tedy v celkové částce 6 000 Kč měsíčně splatné do 25. dne stávajícího měsíce (prokázáno z nájemní smlouvy ze dne 31. 12. 2014 včetně výpočtového listu). Služby pak byly žalované pravidelně ročně zúčtovány a případný přeplatek vracen (prokázáno z vyúčtování služeb za rok 2017 a za leden až březen 2018). Žalovaná však předepsanou částku nehradila řádně a včas, čímž jí vznik dluh ve výši 137 991 Kč, který dne 31. 1. 2018 písemně uznala a zavázala se ho splatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, za který je splátka splacena, počínaje únorem 2018 s výhradou ztráty výhody splátek (prokázáno z dohody o uznání dluhy ze dne 31. 1. 2018). Dne 4. 4. 2018 pak žalobkyně s žalovanou uzavřely dohodu o ukončení nájmu k 31. 3. 2018, přičemž dluh žalované za nájemné a služby činil ke dni uzavření dohody 151 991 Kč (prokázáno z dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 4. 4. 2018). Splátky dluhu žalovaná řádně a včas hradila do dubna 2019, od té doby platila splátky nepravidelně, přičemž od ledna 2021 splácela pouze 100 Kč měsíčně. Dluh v dubnu 2022 činil 108 894 Kč (prokázáno z vývoje plateb nečleněného kumulovaného ze dne 17. 5. 2022). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 16. 5. 2022 s poskytnout lhůtou sedmi dnů (prokázáno z předžalobní výzvy ze dne 16. 5. 2022), odeslanou téhož dne (prokázáno z dodejky z 16. 5. 2022). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 7. Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Podle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu i výše v souladu s § 2053 o. z. Uznání dluhu bylo učiněno písemně a bez jakýchkoli výhrad. Uznaný dluh však žalovaná řádně a včas nesplácela. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. od 29. 5. 2022 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 21 962 Kč, které v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají z: -) mimosmluvní odměny advokáta v celkové výši 13 650 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jako „a. t.“) po 5 460 Kč a jednoho úkonu (jednoduchá předžalobní výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t.) po 2 730 Kč, vše z tarifní hodnoty dle § 7 bodu 6 a. t., -) náhrada hotových výdajů v celkové výši 900 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, jednoduchá předžalobní výzva k plnění) po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., -) daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad v celkové výši 3 056 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., -) soudní poplatek ve výši 4 356 Kč dle položky 1 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. 12. Žalovaná je povinna v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. 13. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení.