7 C 293/2022-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 5. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřela s žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], dne 12. 2. 2016. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 12. 2. 2016 finanční prostředky, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Poté, co se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a zažádal o zápůjčku, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému návrh smlouvy včetně formuláře a všeobecných obchodních podmínek. Tím, že právní předchůdkyně žalobkyně zápůjčku žalovanému poskytla, se považuje smlouva o zápůjčce za uzavřenou. Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 037 Kč, nejpozději do dne 11. 3. 2016. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil poskytnuté finanční prostředky řádně a včas, proto žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 1 330,6 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru žalobkyně po žalovaném nepožaduje. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 30. 1. 2019 svoji pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba], [IČO]. Následně společnost [právnická osoba] postoupila dne 21. 2. 2019 pohledávku na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 13. 1. 2020. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba], o zápůjčku ve výši 4 000 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalovaného schválila a zaslala žalovanému návrh smlouvy o zápůjčce. Žalovaný vyjádřil svůj souhlas se smlouvou a právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 12. 2. 2016 žalovanému částku 4 000 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] [číslo]. Zápůjčka byla sjednána v trvání 28 dní a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 037 Kč nejpozději do 11. 3. 2016. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky co do částky 1 330,6 Kč nevrátil řádně a včas (prokázáno smlouvou o zápůjčce č. [anonymizováno], individuálními podmínkami smlouvy o půjčce, mimořádným výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, všeobecnými obchodními podmínkami, předsmluvním formulářem a zprávou [právnická osoba] ze dne 29. 7. 2022). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2019. Následně společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 2. 2019, což žalovanému oznámila (prokázáno citovanými smlouvami o postoupení pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 4. 2019 včetně podacího archu). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 13. 1. 2020. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho dalšího nezaplatil (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 13. 1. 2020 včetně podacího archu). 5. Věc byla soudem posuzována dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl uzavřen právní vztah, a to smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému zápůjčku skutečně poskytla, avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 1 330,6 Kč, když žalovaný netvrdil úhradu ve vyšší výši. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny od 12. 3. 2016 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 330,60 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.