7 C 75/2022-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je zaplacení částky 1 234 Kč (se zákonným úrokem z prodlení) jako dlužného pojistného (1 034 Kč) za období od 8. 8. 2020 do 27. 11. 2020 na základě pojistné smlouvy – pojištění odpovědnosti z výkonu povolání [číslo] která měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 8. 8. 2019. Součástí žalobou uplatněné částky je i poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny. Soud proto nejprve zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Na vztahy s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, dále jen„ ZMS“, kterého se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 ZMS). Česká republika je členem Evropské unie, Ukrajina nikoliv. Ve vztahu k Ukrajině je závazná Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech sjednaná dne 28. 5. 2001 v Kyjevě a uveřejněná pod [číslo] Sb. m. s . ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech sjednaného dne 14. 9. 2007 v [obec] a uveřejněného pod [číslo] Sb. m. s . Podle čl. 48 odst. 5 pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Vzhledem k tomu, že žalovaný bydlí na území České republiky a jeho bydliště se nachází v okrese [obec], je k řízení dána podle čl. 48 odst. 5 citované smlouvy pravomoc soudů České republiky a Okresní soud v Mladé Boleslavi je tak mezinárodně příslušný k projednání věci. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 7. 8. 2019 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, přičemž pojistníkem i pojištěným byl žalovaný. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem dne 8. 8. 2019. Pojistné bylo sjednáno ve výši 3 414 Kč s roční splatností (pojistná smlouva ze dne 7. 8. 2019). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 8. 8. 2020, a to ani přes výzvu žalobkyně (upomínka dlužného pojistného) ze dne 6. 10. 2020. Pojistná smlouva zanikla dnem 26. 11. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného (informace o zániku pojistné smlouvy). Žalovaný zůstal žalobkyni za dobu trvání pojištění od 8. 8. 2020 do 27. 11. 2020 dlužen pojistné ve výši 1 034 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván upomínkami žalobkyně ze dne 7. 12. 2020 (informace o zániku pojistné smlouvy) a ze dne 9. 1. 2021 (informace o nedoplatku pojistného) a upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této ze dne 15. 9. 2021 (předžalobní upomínka, podací arch). Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné ve výši smluvené ve smlouvě, případně ve výši změněné pojistitelkou v souladu s § 2785 o. z. Za období od 8. 8. 2020 do 27. 11. 2020 žalovaný pojistné neuhradil, a to ani po výzvě; žalobkyně jako pojistitel má proto právo na sjednané pojistné za uvedené období (1 034 Kč) a poplatek za odeslání upomínky (200 Kč) v celkové výši 1 234 Kč. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti sjednaném ve smlouvě (srov. § 2783 o. z.), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Z tohoto důvodu soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (srov. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ode dne požadovaného žalobkyní (28. 11. 2020), když žalobkyně jej požadovala až ode dne, kdy již byl žalovaný v prodlení s úhradou pojistného. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobkyni zcela vyhověl, když žalovaný zůstal zcela nečinný a neuvedl nic, co by nárok žalobkyně zpochybnilo. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně, která se svého nároku domáhala formulářovou žalobou, byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 1 489 Kč, které představují soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 200 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 600 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.