11 C 137/2023-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 536 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] při řízení osobního vozidla tov. zn. VOLVO S40, [registrační značka] nedal přednost v jízdě vozidlu tov. značky ŠKODA Octavia, [registrační značka] ve vlastnictví Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, které se následně střetlo s vozidlem tov. zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka] ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. V důsledku popsaného jednání žalovaného vyplatila žalobkyně na základě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla poškozeným pojistné plnění ve výši 12 975 Kč a 7 561 Kč za náhradu za opravu poškozených vozidel, a to na základě ust. § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., neboť žalovaný nesplnil svou oznamovací povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 tohoto zákona. K zaplacení toho, co žalobkyně na pojistném plnění poškozeným vyplatila, se žalobkyně na žalovaného obrátila výzvou ze dne [datum] a ze dne [datum] s lhůtou k plnění v délce 30 dní. Žalovaný však ničeho neuhradil. Naposledy byl žalovaný upomínán k uhrazení dlužné částky výzvou zástupce žalobce. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovým zjištěním, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný dne [datum] v [anonymizováno] řídil na silnici č. III/01217, v katastru obce Břežany I, osobní motorové vozidlo [značka automobilu] rz: [anonymizováno] [číslo], při odbočování vpravo na hlavní silnici nedal přednost v jízdě osobnímu motorovému vozidlu [značka automobilu] [registrační značka], které projíždělo po hlavní silnici, aby řidič tohoto vozidla zabránil střetu byl nucen intenzivně brzdit a strhnout řízení vlevo, kde se svým levým zpětným zrcátkem střetl s levým zpětným zrcátkem osobního motorového vozidla [značka automobilu] rz: [anonymizováno] [číslo], které řídil [jméno] [příjmení]. Následně došlo ke střetu pravé přední části vozidla [anonymizováno] [registrační značka] s levou přední částí vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Žalovaný z místa dopravní nehody bez zastavení ujel. Došlo k hmotné škodě na vozidle [anonymizováno] [registrační značka] 2035 i na vozidle [příjmení] [jméno] rz: [anonymizováno] [číslo] (relace o dopravní nehodě). Žalovaný byl uznán vinným, že svým jednáním spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k ), § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 a § 125c odst. 1 písm. i) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (relace o dopravní nehodě). Žalobkyně přijala hlášení o škodní události, neboť poškozený měl na základě pojistné smlouvy [číslo] s žalobkyní sjednáno povinné pojištění k poškozenému vozidlu [značka automobilu] rz: 2AM [číslo] (hlášení škodné události, výpis z evidence pojistných smluv). Žalobkyně na základě předložených faktur, vyplatila poškozeným za opravu vozidla dne [datum] částku 12 975 Kč ([značka automobilu] [registrační značka]) a dne [datum] částku 7 561 K ([značka automobilu] rz: [anonymizováno] [číslo]) (faktura č. [anonymizováno], faktura č. [anonymizována dvě slova], poukazy a oznámení o likvidaci pojistné události). Uplatněními právy na náhradu škody ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobkyně doložila, že žalovaného vyzvala k zaplacení částek, které vyplatila na pojistném plnění, s lhůtami k plnění do [datum] a [datum] (výzvy k zaplacení postihu). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně doložila, že její právní zástupce žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky (předžalobní upomínka včetně podacího archu). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Rozhodné právo pro daný mimosmluvní závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne [datum], které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky. 8. Podle [číslo] odst. 1 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. 9. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 10. Podle ust. § podle § 125c odst. 1 písm. k ), § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 a § 125c odst. 1 písm. i) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, nedá přednost v jízdě v případech, ve kterých je povinna dát přednost v jízdě a v rozporu s § 47 odst. 2 písm. a) neprodleně nezastaví vozidlo, ačkoliv je účastna dopravní nehody a rovněž nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona jiným způsobem, než je v ust. § 125c písm. a) až j) uvedeno. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný způsobil škodu při dopravní nehodě, když při jízdě ve svém osobním vozidle porušil dopravní předpisy a nedal přednost v jízdě osobnímu motorovému vozidlu [značka automobilu] [registrační značka], které projíždělo po hlavní silnici, kde následně svým levým zpětným zrcátkem se střetlo s levým zpětným zrcátkem osobního motorového vozidla [značka automobilu] rz: [anonymizováno] [číslo] a z místa nehody žalovaný bez zastavení ujel. Na základě sjednaného povinného pojištění vozidla žalovaného vyplatila žalobkyně poškozeným za opravu jejich vozidel obnos 12 975 Kč a 7 561 Kč. S regresním nárokem se obrátila na žalovaného, který doposud dlužnou částku neuhradil. 13. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně prokázala právní důvod i výši žalované částky a svou aktivní legitimaci a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovaným, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Žalobkyni náleží též úhrada úroků z prodlení dle § 1970 o. z., přičemž jeho výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění pl