11 C 479/2022-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum], dle které žalobkyně žalovanému poskytla po prověření jeho úvěruschopnosti neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla dne [datum] na účet určený žalovaným a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 42 000 Kč, tj. jistinu se smluvním úrokem, vrátit žalobkyni v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem [datum]. Žalovaný ani přes upomínky žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum] splátky včas a řádně nehradil, pročež žalobkyně úvěr oznámením ze dne [datum] zesplatnila. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 16 089 Kč a na dlužných splátkách 3 150 Kč, které se skládají z dlužných úroků 926 Kč a jistiny 2 224 Kč. Za zaslané upomínky a oznámení o zesplatnění byly žalovanému účtovány poplatky vždy ve výši 100 Kč, tj. celková částka 300 Kč, kterou žalovaný rovněž neuhradil. V důsledku prodlení s úhradou každé ze tří splátek do zesplatnění byl žalovaný dle čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 3 x 499 Kč, tj. částku 1 497 Kč. V důsledku prodlení s úhradou zesplatněné částky byl žalovaný dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek a zesplatněné jistiny, tj. z částky 19 239 Kč. Tato smluvní pokuta za období od [datum] do [datum] činila 731 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném dále sjednaný úrok 21,05 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. K prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně doplnila, že si vyžádala výplatní pásky od žalovaného za měsíce srpen a září 2020 a čestné prohlášení o jeho závazcích a výdajích. Žalovaný dosahoval průměrného čistého příjmu 31 022,50 Kč měsíčně. Po odečtení nákladů na bydlení ve výši 7 000 Kč, životního minima a jiných pravidelných výdajů ve výši 2 500 Kč zbývala žalovanému částka 13 500 Kč měsíčně. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedeného dokazování učiněných skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný zavázal žalobkyni částku úvěru vrátit společně s úrokem ve sjednané výši 21,05 % ročně, tj. celkovou částku 42 000 Kč, a to v 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem [datum]. Z výše úvěru 30 000 Kč měla být částka 2 500 Kč vyplacena zprostředkovateli úvěru jako provize, zbylá částka měla být vyplacena na účet žalovaného označený ve smlouvě. Z čl. IV bod 1 písm. d) smlouvy soud ověřil oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části delším než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti měl nastat dnem, kdy žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru. Z čl. IV bod 2 písm. b) ověřil soud oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené jistiny úvěru po zesplatnění úvěru. Z čl. IV bod 2 písm. c) ověřil soud oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky. Z čl. IV bod 4 soud ověřil, že žalobkyně byla oprávněna účtovat žalovanému za každou upomínku o zaplacení dlužné splátky poplatek ve výši 100 Kč (prokázáno smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a rozpisem splátek). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky (prokázáno úvěrovými podmínkami). Žalovaný byl před uzavřením smlouvy žalobkyní seznámen se svými právy a povinnosti vyplývajícími mu z uzavírané smlouvy (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Úvěruschopnost žalovaného prověřila žalobkyně z výše příjmů a výdajů žalovaného a jeho lustrací v katastru nemovitostí, centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a registru platebních informací (prokázáno čestným prohlášením o závazcích, příjmech a výdajích žalovaného, výpisem z centrální evidence exekucí, výstupem z insolvenčního rejstříku, výplatními páskami žalovaného, výpisem z účtu žalovaného a kartou posouzení úvěruschopnosti zákazníka). Dne [datum] odeslala žalobkyně na účet žalovaného částku 27 500 Kč a na zprostředkovatele úvěru částku 2 500 Kč (prokázáno potvrzeními o provedení transakce). Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 19 950 Kč, od splátky splatné dne [datum] neuhradil však již ničeho (prokázáno bonitou smlouvy). Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužných splátek upomínkami zaslanými mu dne [datum] a dne [datum] (prokázáno upomínkami ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně seznamů odeslaných upomínek a čestného prohlášení zaměstnance žalobkyně). Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění žalovaný dlužil na splátkách částku 3 150 Kč, na zesplatněné jistině částku 16 089 Kč, celkem tedy částku 19 239 Kč. Dlužné splátky se seskládaly z dlužné jistiny 2 224 Kč a úroku 926 Kč (prokázáno zesplatněním ze dne [datum], podacím lístkem a bonitou smlouvy). 6. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně dokládala svou procesní subjektivitu. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu žalobkyně dokládala, že byla oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému posoudila jeho schopnost úvěr splácet, jak jí ukládá § 86 ZoSÚ. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal s jeho vrácením do prodlení. 12. Žalobkyně tak má nárok na tři neuhrazené splátky ve výši celkem 3 150 Kč (3 x 1 050 Kč), které byly ve výši 2 224 Kč dlužnou jistinou a ve výši 926 Kč úrokem, a nesplacenou jistinu úvěru po zesplatnění ve výši 16 089 Kč, dále účelně vynaložené náklady na upomínání v souvislosti s prodlením žalovaného za 3 výzvy k plnění ve výši celkem 300 Kč (3 x 100 Kč) a smluvní pokutu dle § 2048 o. z., kterou soud žalobkyni přiznal v požadované výši celkem 1 497 Kč (3 x 499 Kč za prodlení s úhradou předepsané splátky) a 731 Kč jako 0,1 % denně z částky 19 329 Kč za období ode dne následujícího po zesplatn