13 C 157/2022-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. V žalobě uvedla následující: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 12. 11. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 12. 11. 2021 úvěr. Celkem žalovaná čerpala úvěr ve výši 37 705,48 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], odesláním žádosti o úvěr žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí úvěru žalované. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr a úrok z poskytnutého úvěru ve výši 0,4026 % denně nebo 146,949 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 13 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná úvěr ani zčásti nesplatila a žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 37 705,48 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky ze dne 13. 5. 2022. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2022. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 12. 11. 2021, standardních informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], odesláním žádosti o úvěr žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem poskytnutí úvěru žalované dne 12. 11. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 23 000 Kč s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 0,4026 % denně či 146,949 % ročně. Celkem se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 41 307,40 Kč (prokázáno Úvěrovou smlouvou vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republiky uzavřená s klientem dne 12. 11. 2021, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Standardními podmínkami úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice). Z platební informace soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr celkem ve výši 37 705,48 Kč (prokázáno platební informací). Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku do 12. 4. 2022. Žalovaná částku nezaplatila řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 (smlouva o postoupení pohledávek), což žalované oznámila dopisem ze dne 13. 5. 2022 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 13. 5. 2022 a podacím lístkem z téhož dne). K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 13. 5. 2022, odeslanou podle podacího lístku téhož dne (předžalobní upomínka ze dne 13. 5. 2022, podací lístek z téhož dne). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalované nepožaduje. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny dluhu a dále zaplacení úroků z prodlení z dlužné jistiny za období od 13. 4. 2022 do zaplacení. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Věc byla soudem posuzována podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně podle smluvního ujednání žalované zápůjčku poskytla, avšak žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnila a zápůjčku ve stanovené době nesplatila. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 37 705,48 Kč (ostatně výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována). Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky, uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 37 705,48 Kč od 13. 4. 2022 do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, žalovaná je proto povinna hradit pohledávku žalobkyni. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 687 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 509 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 37 705,48 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. V daném případě byla na místě aplikace § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zástupce žalobkyně používá základ obecného textu, kterému pouze z malé části přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. 10. Žalovaná je povinna zaplatit přiznanou částku i náhradu nákladů řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž náhradu nákladů řízení je povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, a to podle § 149 odst. 1 o. s. ř.