13 C 232/2023-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 16 551 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 s číslem technického průkazu [anonymizováno] za dobu od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], [datum] a [datum]. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Rumunska s pobytem a bydlištěm v ČR, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Bydliště žalovaného je na území ČR (příslušnost podle článku 4, resp. článku 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu. 3. Mezi Českou republikou a Rumunskem je třeba smluvní vztahy posuzovat podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Za obdobného použití uvedeného pravidla je rozhodným hmotným právem právo České republiky. 4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a souhlas žalovaného soud předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem osobního vozidla, [registrační značka], o objemu válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, technický průkaz číslo [anonymizováno], v obdobích od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne [datum], [datum] a [datum] ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy (prokázáno Výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 7. [číslo] 6. 2022, [datum] a [datum]) a ač byl o zaplacení upomínán dopisem ze dne [datum], [datum] a [datum] (prokázáno Upomínkami o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], [datum] a [datum]). Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], [datum] a [datum] (prokázáno předžalobními upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum] a podacími archy). 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 citovaného zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 8. Výše příspěvku u osobního vozidla o objemu válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí 47 Kč za každý den porušení povinnosti (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 4 citovaného zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč (§ 2a shora uvedené vyhlášky). 9. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. byl žalovaný jako vlastník nebo provozovatel vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. U osobního vozidla [registrační značka] za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] nebyla pojistná smlouva uzavřena. Žalobkyni proto podle § 4 odst. 1, 4 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na příspěvek ve výši 47 Kč denně podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky. Splatnost příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek nastala v souladu s § 4 odst. 7 citovaného zákona marným uplynutím 30. dne ode dne doručení výzvy žalovanému. 10. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky vlastního příspěvku podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, přičemž jeho výše byla určena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 16 551 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 13. O lhůtě splatnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.