14 C 115/2023-22 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 656 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 16 356 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že tento nárok vznikl z titulu provozování vozidla reg.zn. 6H49638, [příjmení]: TMBEGF614X7099168, žalovaným v období od [datum] do [datum] bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (výzva k úhradě ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně výpisu o doručování) soud zjistil tento skutkový stav. Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka], [příjmení]: TMBEGF614X7099168, číslo technického průkazu vozidla UH065685 (osobní automobil s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3) v době od [datum] do [datum], v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač k tomu byl vyzván žalobkyní výzvou ze dne [datum] (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy) a ač byla o zaplacení upomínán dopisem ze dne [datum] Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván rovněž výzvou ze dne [datum]. 5. Žalovaný je státním příslušníkem [země], proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu. Soud na daný vztah – podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen„ ZMPS“) – aplikoval co do určení příslušnosti úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a dospěl k závěru, že dle tohoto ustanovení je dána jeho pravomoc i příslušnost zdejšího soudu k rozhodnutí věci, neboť osoba, které má bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, může být žalována u soudu tohoto členského státu (článek 4 nařízení č. 1215/2012), přičemž žalovaný má trvalé bydliště na území České republiky, a to na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Dále soud aplikoval nařízení Evropského parlamentu a Rady ES [číslo] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, na základě kterého bylo jako rozhodné právo určeno právo České republiky, jelikož následek v podobě vzniku povinnosti zaplatit příspěvek žalobci z titulu neuzavření povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se váže k vozidlu registrovanému v České republice (článek 4 ve spojení s článkem 2 nařízení č. 864/2007). 6. Na základě těchto skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývala z ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), a totiž uzavřít pro vozidlo [registrační značka] pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla, a to v období od [datum] do [datum]. Z těchto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s uplatněním této pohledávky (§ 4 odst. 1, odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše poplatku je odvozena od počtu dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Za každý den je vlastník osobního automobilu s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 (tedy vozidla, jehož se toto řízení týká) povinen žalobkyni zaplatit částku 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Pro vůz žalovaného nebylo sjednáno pojištění po dobu 348 dnů, celková výše poplatku tak činí 16 356 Kč. Výše nákladů na vymáhání této pohledávky pak činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). 7. Protože žalovaný je se splněním svého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady v souladu s ustanovením § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, dle ustanovení § 14b odst. 5 AT náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. 9. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).