14 C 151/2022-89 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částek 79 259,81 Kč a 1 628,26 Kč a 907,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokuty v celkové výši 480 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla následující: Žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Za elektřinu odebranou žalovaným v období od 20. 8. 2019 do 14. 8. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [variabilní symbol] (daňový doklad [číslo]) na částku 85 900,81 Kč se splatností dne 3. 9. 2020. Žalovaný uhradil na fakturu dne 24. 8. 2020 částku 1 500 Kč, dne 10. 9. 2020 částku 641 Kč, dne 23. 9. 2020 částku 1 500 Kč, dne 23. 10. 2020 částku 1 500 Kč, dne 23. 11. 2020 částku 1 500 Kč a zbývá tak uhradit částku 79 259,81 Kč. Za elektřinu odebranou žalovaným v období od 15. 8. 2020 do 3. 2. 2021 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [variabilní symbol] (daňový doklad [číslo]) na částku 1 628,26 Kč se splatností dne 22. 2. 2021. Žalovaný tuto fakturu ani zčásti neuhradil. Fakturou [variabilní symbol] (daňový doklad [číslo]) vyúčtovala žalobkyně žalovanému poplatek za samostatné odpojení dle ceníku distributora na částku 907,50 Kč se splatností dne 22. 2. 2021. Žalovaný tuto fakturu ani zčásti neuhradil. S ohledem na to, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku s výzvou k úhradě ze dne 30. 9. 2020 a ze dne 11. 1. 2021. Žalobkyně za každou z těchto upomínek vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 240 Kč v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 5. 10. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena do vlastních rukou dne 9. 5. 2022. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalované soud předpokládal podle § 104 odst. 4 o. s. ř., neboť nereagovala na výzvu soudu). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.). Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 5. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15. 5. 2019. Součástí smluv byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně se na základě smlouvy zavázala zejména dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni měsíční zálohy, a dále zbývající vyúčtovanou cenu dodávky energie za příslušné zúčtovací období poté, co bude žalobkyní v souladu s obchodními podmínkami a příslušnými předpisy vyfakturována (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne 15. 5. 2019, všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny žalobkyně účinnými od 1. 6. 2018, ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb skupiny [anonymizováno] účinným od 1. 1. 2012). Žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu a související služby podle smlouvy. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala k úhradě za období od 20. 8. 2019 do 14. 8. 2020 fakturou [číslo] splatnou dne 3. 9. 2020 částku 85 900,81 Kč; za období od 15. 8. 2020 do 3. 2. 2021 fakturou [číslo] splatnou dne 22. 2. 2021 částku 1 628,26 Kč (prokázáno fakturou [číslo] fakturou [číslo]). Žalovaný uhradil celkem na fakturu [číslo] částku 6 641 Kč, a to v termínech tvrzených žalobkyní (viz výše, žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více). Zbývající dlužnou částku žalovaný neuhradil, přestože byl žalobkyní upomenut dne 30. 9. 2020 a dne 11. 1. 2021 (prokázáno upomínkou ze dne 30. 9. 2020 a ze dne 11. 1. 2021). Za zaslání každé upomínky vyúčtovala žalobkyně žalovanému poplatek ve výši 240 Kč. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč. Tato faktura byla splatná dne 22. 2. 2021 a žalovaný na ni ničeho neuhradil. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 5. 10. 2021 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 5. 10. 2021 a podacím archem z téhož dne). Ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu a související služby. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně žalobkyni uhradit vyfakturovanou cenu za dodávky elektřiny, ke které se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a rovněž právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále sjednanou smluvní pokutu za zaslané upomínky. 10. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 751,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 292 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 275,57 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 210 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 950 Kč ve výši 2 509,50 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.