15 C 62/2023-29 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o [anonymizováno] účtu, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně poskytla žalovanému možnost zřídit si [anonymizováno] kartu, jejímž prostřednictvím mohl žalovaný provádět platby do výše schváleného úvěrového rámce s odkladem platby až o 45 dní, a žalovaný se zavázal za využití služby odložení splatnosti uhradit poplatek ve výši 5 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 Kč za každých odložených 100 Kč při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Žalobkyně na základě údajů od žalovaného posoudila jeho úvěruschopnost lustrací v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a registru [příjmení]. Žalovaný čerpal v rámci služeb poskytovaných žalobkyní finanční prostředky celkem ve výši 22 136,57 Kč. Žalobkyně žalovanému vystavila měsíční přehled jednotlivých objednávek a vyúčtovala mu poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 510 Kč. Žalovaný uhradil vyúčtování pouze v části 8 299,96 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně dále ničeho nezaplatil, žádá žalobkyně přiznat též poplatek z prodlení ve výši 150 Kč za prodlení 5 dní po splatnosti, poplatek 250 Kč za prodlení 10 dní po splatnosti, poplatek 350 Kč za prodlení 15 dní po splatnosti, poplatek 450 Kč za prodlení 20 dní po splatnosti, poplatek 550 Kč za prodlení 25 dní po splatnosti a poplatek 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování za prodlení 30 a více dní po splatnosti, tj. celkem poplatek 3 527 Kč. Žalobkyně marně vyzývala žalovaného k zaplacení jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 16. 5. 2022. 2. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, avšak má trvalé bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. Účastníci uzavřeli za pomoci prostředků komunikace na dálku dne 26. 11. 2020 smlouvu k službě [anonymizováno] účet, na jejímž základě se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím [anonymizováno] účtu s daným finančním limitem a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni vyúčtované platby a nákupy provedené prostřednictvím [anonymizováno] účtu podle vystavených vyúčtování vždy do 15. dne následujícího kalendářního měsíce ve výši vždy alespoň 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. V případě, že žalovaný řádně a včas neuhradí jakékoliv zaslané a splatné vyúčtování, respektive pokud neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, stane vyúčtování splatným v celém rozsahu a žalovanému vznikne povinnost uhradit žalobkyni kromě dlužné částky také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, jejíž výše se bude odvíjet od délky prodlení její platby, a zákonný úrok z prodlení s tím, že výše účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut je uvedena v obchodních podmínkách (smlouva o službě [anonymizováno] účet). Žalovaný předložil žalobkyni fotografii svého občanského průkazu (občanský průkaz). 6. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Podle těchto podmínek je služba [anonymizováno] účet poskytována jako bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě možnosti odkládání plateb ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, a tato služba je poskytována na dobu neurčitou. V případě, že žalovaný vždy nejpozději k 15. dni následujícího kalendářního měsíce uhradí alespoň 10% z částky všech dosud nesplacených vyúčtování, dojde automaticky k odložení platby zbývající části jejího celkového vyúčtování [anonymizováno] účtu o jeden měsíc, a to i opakovaně. Za odložení platby každé stokoruny v rozmezí od 1 Kč – 2 000 Kč činil poplatek 4,5 Kč, za odložení platby každé stokoruny v rozmezí od 2 001 Kč – 4 000 Kč činil poplatek 4 Kč, za odložení platby každé stokoruny v rozmezí od 4 001 Kč – 6 000 Kč činil poplatek 3,5 Kč, za odložení platby každé stokoruny v rozmezí od 6 001 Kč – 8 000 Kč činil poplatek 3 Kč, za odložení platby každé stokoruny v rozmezí od 8 001 Kč – 10 000 Kč činil poplatek 2,5 Kč a za odložení platby každé stokoruny v rozmezí od 10 001 Kč – 12 000 Kč činil poplatek 2 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou vyúčtovaných částek, jejíž výše v případě prodlení delším 5 dnů po splatnosti činila 150 Kč, 10 dnů po splatnosti 250 Kč, 15 dnů po splatnosti 350 Kč, 20 dnů po splatnosti 450 Kč, 25 dnů po splatnosti 550 Kč a 30 dnů a více dnů po splatnosti 650 Kč + 10 % z dlužné částky, maximální výše smluvní pokuty však mohla činit 50 % dlužné částky (všeobecné obchodní podmínky). 7. Žalovaný v měsíci březnu – červenci 2021 provedl prostřednictvím svého [anonymizováno] účtu platby v celkové výši 22 136,57 Kč. Žalovaný z vyúčtování zaplatil celkem částku 8 299,96 Kč a žalobkyně mu naúčtovala poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 510 Kč (měsíční přehledy transakcí za březen 2021 – červenec 2021). Protože se žalovaný ocitl v prodlení, požaduje žalobkyně po žalovaném v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami poplatek z prodlení v celkové výši 3 527 Kč. 8. Žalovaný dále neuhradil žalobkyni ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 5. 2022, která byla žalovanému zaslána téhož dne (výzva k úhradě dluhu ze dne 16. 5. 2022 a potvrzení o podání ze dne 16. 5. 2022). 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Spotřebitelským úvěrem je podle § 2 odst. 1 ZoSÚ odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla tím, že mu umožnila prostřednictvím [anonymizováno] účtu nakupovat na internetových obchodech a kupní cenu hradit se zpožděním a dále provádět platby poskytnutou [anonymizováno] kartou, avšak žalovaný se dostal do prodlení se