20 C 484/2022-49 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud označil výpověď z nájmu bytu udělenou mu žalovaným dne 13.10.2022 za neoprávněnou. Žalobce uvedl, že dlouhodobě užívá byt žalovaného v [anonymizováno] ulici [číslo] v [obec] na základě ústní nájemní smlouvy. Resp. žalobce byt užívá dlouhodobě v dobré víře, že nájem je po právu. Žalobce má za to, že existenci nájemního vztahu potvrdil i žalovaný, pokud dopis ze dne 13.10.2022, doručený žalobci 17.10.2022 nadepsal jako„ Výpověď z nájmu bytu z důvodu neuhrazení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu“ (dále jen„ výpověď). Podle výpovědi vznikl žalobci dluh na nájemném včetně služeb ve výši 60 000 Kč za období čtyř měsíců, částka není blíže odůvodněna. Žalobce nepovažuje výpověď za podanou po právu, neboť mezi účastníky řízení panují od května 2021 neshody o výši nájemného, resp. výše nájemného není toho času postavena na jisto. 2. Žalovaný potvrdil, že žalobci byla dne 17.10.2022 doručena výpověď z nájmu bytu na adrese [adresa]. Žalobce však od června 2022 nehradil za užívání bytu žádné nájemné, resp. žádné finanční protiplnění včetně spotřebovaných služeb. Před udělením výpovědi byla žalobci poskytnuta lhůta k nápravě stavu, která marně uplynula. 3. Soud provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí, listem vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Mladá Boleslav dle stavu ke dni 29.7.2021 ke zjištění, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení. 4. Dopisem ze dne 13.10.2022 označeným jako„ Výpověď z nájmu bytu z důvodu neuhrazení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu“ vzal soud za zjištěné, že žalovaný tímto udělil žalobci výpověď z nájmu bytu pro neposkytování úplaty za toto užívání v době„ od června do začátku října“ v celkové výši 60 000 Kč. Žalovaný ukončení užívacího práva opřel o ust. § 2291 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, resp. jednání žalobce označil za zvlášť závažné porušení povinností na straně nájemce a vyzval žalobce k okamžitému odevzdání a vyklizení bytu. Součástí dopisu je též poučení ve znění § 2286 odst. 2 občanského zákoníku o právu vznést námitky proti výpovědi a o možnosti soudního přezkumu do 2 měsíců od obdržení výpovědi. 5. Dopis z 13.10.2022 žalobce dle dodejky dne 17.10.2022 osobně převzal. 6. Protokol z ústního jednání u Magistrátu města Mladá Boleslav z 28.3.2022 ve věci přestupkového řízení sp. zn. [číslo] 2021 SPO/LuBa nemohl v řízení prokázat nic dalšího ohledně samotné výpovědi z nájmu bytu, než že vztahy mezi účastníky řízení jsou toho času vyhrocené a jednotlivé incidenty spojené s užíváním předmětného bytu řeší účastníci za asistence Policie ČR. 7. Dopisem ze dne 5.10.2022, doručeným žalobci 6.10.2022 (viz dodejka) upozornil žalovaný žalobce na nehrazení nájemného a plateb spojených s užíváním bytu od června 2022, tj. za dobu čtyř měsíců ve výši 60 000 Kč. K úhradě byla poskytnuta lhůta 5 dnů. 8. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. 20 C 40/2022-76 ze dne 29.3.2022 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 26 Co 140/2022-180 ze dne 1.2.2023 bylo rozhodnuto tak, že žalovaný ([celé jméno žalobce]) je povinen vyklidit a předat žalobci ([celé jméno žalovaného]) nemovitost, pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, zapsanou v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Mladá Boleslav, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudy obou stupňů konstatovaly, že [celé jméno žalobce] užívá předmětnou nemovitost, která je toho času výlučným vlastnictvím [celé jméno žalovaného], na základě souhlasu vlastníka nemovitosti, nikoliv nájemní smlouvy. [příjmení] nemovitosti ke dni 31.12.2021 souhlas s užíváním bytu odvolal, [celé jméno žalobce] toho času užívá byt bez právního důvodu. 9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce od července 2021 užíval byt ve vlastnictví žalovaného na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Dne 17.10.2022 obdržel od žalovaného výpověď z nájmu bytu datovanou 13.10.2022 a s poučením o možnosti podat ve lhůtě 2 měsíců od doručení námitky, resp. žalobu na soudní přezkum výpovědi. Dne 19.12.2022 podal žalobce žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Užívací právo žalobce k bytu je dáno s tichým souhlasem žalovaného, není založeno nájemní smlouvou (viz pravomocné rozhodnutí ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 40/2022). 10. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“) o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 11. Podle § 2290 o.z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. 12. Podle § 2291 odst. 1 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. 13. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a výpověď z nájmu bytu na adrese [ulice a číslo] v [obec] z 13.10.2022 označil za neoprávněnou. Výpověď z nájmu bytu byla žalobci doučena 17.10.2022, jak soud zjistil shodným tvrzením účastníků řízení ve spojení s dokladem o doručení zásilky. Žaloba byla podána v zákonné lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi podle § 2290 o.z. Již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 40/2022 došel soud k závěru po provedeném dokazování, že mezi účastníky řízení nebyl co do užívání předmětného bytu nikdy založen nájemní vztah, resp. žalobce byt ke dni udělení výpovědi 13.10.2022 užíval na základě souhlasu žalovaného. Žalovaný souhlas s užívám bytu ke dni 31.12.2021 odvolal. Tedy pokud mezi účastníky řízení neexistoval nájemní vztah založený nájemní smlouvou, nemohla výpověď, jež je předmětem tohoto soudního řízení, vyvolat zamýšlené právní následky, tj. ukončení nájmu ve znění § 2291 o.z. Je-li právní jednání projevem vůle směřujícím právě k vyvolání zmiňovaných právních následků, pak v daném případě tento projev vůle absentoval. Pro uvedené hodnotil soud v projednávané věci žalobci udělenou výpověď z nájmu bytu ze dne 13.10.2022 jako nicotné (zdánlivé) jednání, k němuž se nepřihlíží. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 26 Cdo 5461/2017 ze dne 30.8.2018) se taková výpověď považuje za neoprávněnou. Resp. dle citovaného rozhodnutí je třeba přezkum oprávněnosti výpovědi chápat v širším smyslu. Neoprávněná výpověď proto bude i neplatná či zdánlivá výpověď (bez ohledu na naplněnost výpovědního důvodu). Pokud žalovaný posléze odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3374/2018 ze dne 19.2.2019, podle něhož měl soud ve věci postupovat a žalobu zamítnout, má soud za to, že na projednávanou věc nedopadá, když v daném případě nebyla předmětem řízení práva a povinnosti z nájemního vztahu. 14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“) a ve věci úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal. Pro uvedené shledal soud důvody zvláštního zřetele hodné, neboť účastníci až do pravomocného skončení soudního sporu ve věci sp. zn. 20 C 40/2022 byli sami v nejistotě o tom, jaký právní titul žalobci pro užívání předmětného bytu vůbec svědčí. V mezidobí tak vyvolali několik soudních sporů s tím souvisejících a v duchu běžné obezřetnosti uplatnili svá práva přiznaná jim zákonem jako např. udělení výpovědi z nájmu bytu jako v daném případě. Pokud posléze vyšlo najevo, že nájemní vztah nemohl být pro formální nedostatky mezi účastníky nikdy založen, nelze dle soudu přičítat k tíži žalovaného, že v mezidobí využil právních institutů vztahujících se k tomuto typu závazkového vztahu (viz výpověď z nájmu bytu), které s odkazem na předchozí řízení sp. zn. 20 C 40/2022 soud posléze hodnotí jako nicotné právní jednání.