21 C 27/2023-56 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] ve 22:00 hodin naproti klubu [obec] v [obec], fyzicky napadl [jméno] [příjmení], nar. [datum], pojištěnce Vojenské zdravotní pojišťovny ČR. Jmenovanému pojištěnci žalovaný způsobil poškození zdraví, v důsledku čehož zaplatila žalobkyně náklady zdravotní péče ve výši 10 170 Kč a vznikla jí tak majetková újma. Rozhodnutím Přestupkové komise města Benátky nad Jizerou ze dne [datum], sp. zn. [číslo] přest., č. j. M [spisová značka], byl žalovaný uznán odpovědným za předmětné protiprávní jednání. Žalobkyně tedy uplatňuje svůj nárok na náhradu způsobené škody vůči žalovanému. Žalobkyně řádně vyzvala žalovaného k úhradě vzniklé škody, tj. náhrady nákladů na hrazené služby – zdravotní péče, ve smyslu ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., a to výzvou ze dne [datum], kterou žalovaný nepřevzal. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z pravomocného příkazu Přestupkové komise města Benátky nad Jizerou ze dne [datum], sp. zn. [číslo] přest., č. j. M [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] ve 22:00 hodin v [obec], na druhém břehu [příjmení], naproti klubu [obec] fyzicky napadl [jméno] [příjmení], [datum narození], a to údery pěstí, čímž mu způsobil zranění spočívající v částečné ztrátě horního i dolního řezáku vlevo, zhmoždění hlavy, povrchovou odřeninu levé tváře, zlomeninu antra – dutiny horní čelisti vlevo, zhmoždění levého oka, s dobou léčení do 6 týdnů, což si vyžádalo lékařské ošetření. Tímto rozhodnutím byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. 5. Ze specifikace nákladů léčení soud zjistil, že [příjmení] [příjmení], [datum narození] je pojištěncem Vojenské zdravotní pojišťovny ČR a dále, že v souvislosti s léčbou shora uvedených zranění byly žalobkyní vynaloženy náklady v celkové výši 10 170 Kč. 6. Z výzvy k úhradě nákladů léčení ze dne [datum] včetně vrácené zásilky soud zjistil, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného k úhradě vzniklé škody, tj. náhrady nákladů na hrazené služby – zdravotní péče ve výši 10 170 Kč, a to výzvou ze dne [datum], kterou žalovaný nepřevzal. 7. Na základě provedených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. 8. Žalovaný dne [datum], fyzicky napadl [jméno] [příjmení], [datum narození], pojištěnce Vojenské zdravotní pojišťovny ČR, a způsobil mu poškození zdraví, v důsledku čehož zaplatila žalobkyně náklady zdravotní péče ve výši 10 170 Kč. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě výše specifikovaných nákladů zdravotní péče, žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 11. Podle § 2910 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že žalovaný dne [datum] fyzicky napadl [jméno] [příjmení], [datum narození], pojištěnce Vojenské zdravotní pojišťovny ČR, a způsobil mu poškození zdraví, v důsledku čehož zaplatila žalobkyně náklady zdravotní péče ve výši 10 170 Kč. Žalobkyně má v souladu s § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vůči žalovanému právo na náhradu výše uvedených nákladů zdravotní péče, jelikož tyto vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči pojištěnci žalobkyně. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo na její úhradu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do zaplacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (písemný návrh ve věci samé, výzva k plnění) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 15. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.