7 C 229/2023-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 10 003,69 Kč s příslušenstvím a přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou. Následně si smluvní strany sjednaly také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu, na jehož základě byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet dne [datum] se žalovaná opět dostala do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu [číslo]. Tento nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu činil 1 686,49 Kč. Žalovaná dále porušila závazky z uzavřené smlouvy tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně z tohoto důvodu využila svého práva z uzavřené smlouvy a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 6 517,20 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Jelikož dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a v souladu s uzavřenou smlouvou celou dlužnou částku dopisem ze dne [datum] zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 8 317,20 Kč (dlužná jistina úvěru ve výši 6 517,20 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 348,08 Kč). Pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž jejich postoupení bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná dne [datum] žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne [datum] ve spojení s dispozicí k této smlouvě ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami a všeobecnými produktovými podmínkami, na jejichž základě se právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) zavázala pro žalovanou zřídit osobní účet č. [bankovní účet] a ode dne [datum] Flexikredit (povolený limit přečerpání) ve výši 5 000 Kč. Z listiny označené jako oznámení o vyčíslení dluhu ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (dluh na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]) ve výši 8 317,20 Kč do [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh prokazují, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, a skutečnost, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] včetně podacího lístku se podává, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky. 5. Po provedeném dokazování zůstalo nadále ze strany žalobkyně neprokázané, jak žalovaná kontokorentní úvěr čerpala, splácela a z jakých dílčích částek se tento skládá, přičemž tyto skutečnosti žalobkyně ani netvrdila. V této souvislosti soud poukazuje na skutečnost, že ačkoli žalobkyně uváděla (a prokázala), že žalované byl zřízen kontokorent (pouze) ve výši 5 000 Kč, nyní žalobkyně po žalované z tohoto důvodu požaduje jistinu ve výši 6 517,20 Kč. Stejně tak žalobkyně netvrdila (ani neprokázala), jak dospěla k výši dlužné jistiny (z čeho se tato skládá) v případě nároku na zaplacení částky 1 686,49 Kč a oprávněnosti její výše. 6. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § [číslo] a násl. a ust. § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 7. Jelikož žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno co do skutečnosti, že její právní předchůdkyně žalované skutečně kontokorentní úvěr poskytla, v jaké výši, v kterých termínech, a zda žalovaná na tento úvěr právní předchůdkyni žalobkyně něčeho uhradila, soudu nezbylo než žalobu v částce ve výši 8 317,20 Kč s příslušenstvím z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene zamítnout. Stejně tak soud žalobu zamítl v části částky ve výši 1 686,49 Kč s příslušenstvím, když žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno co do oprávněnosti účtování této částky žalované. 8. Navíc soud uvádí, že žalobkyně netvrdila ani prokázala, že smlouva o úvěru (zřízení Flexikreditu) ze dne [datum] byla sjednána platně, když žalobkyně nedoložila splnění povinnosti dle ust. 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. I z tohoto důvodu by soud byl nucen žalobu (v této části) zamítnout, když z žalobních tvrzení a předložených důkazů nebylo zřejmé, kolik si žalovaná celkem půjčila a kolik právní předchůdkyni žalobkyně skutečně vrátila. 9. Žalobkyně se svojí neúčastí na jednání dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně byla na skutečnost, že je soud připraven poskytnout jí poučení dle ust. § 118a o. s. ř. upozorněna již v předvolání k ústnímu jednání. 10. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého by měla právo na náhradu nákladů řízení právo procesně úspěšná žalovaná. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.